Vadí mi neúcta druhých

S hokejovým útočníkem Jaroslavem Hlinkou také o zapíjení titulu, břitkém Holíkovi, ostudě v Petrohradu a námitkách k Bokrošovi Zpověď týdne Miroslav Horák a Petr Dias zpovídali hokejového mistra JAROSLAVA HLINKU PRAHA - V novinách o sobě čte, že je největší personou hokejové extraligy. Protestovat proti tomu asi nemá cenu. Sparta bez Jaroslava Hlinky by nebyla drtící mašinou play off. Jedna sága se uzavřela, otevírá se druhá. Třicetiletý centr musí zapomenout na sladký konec klubové sezony, stojí před ním další výzva. Mistrovství světa v Moskvě. * Oslavy Sparty končí. Vydováděn dosyta a zcela střízliv? "Jasně, je to za mnou." * Užil jste si je? "Ano, bylo to intenzivní. První den jsme do toho šli skutečně naplno, neohlíželi jsme se nalevo napravo, byla to alkoholová smršť. Ale tak to má být. Většině kluků skončila sezona, měli právo povolit uzdu." * Slavili jste stejně aktivně jako loňský titul? "Určitě to nebylo slabší. Popravdě řečeno, sotva si pamatuju letošní akci, ještě abych vzpomínal, co bylo před rokem." (usmívá se) * Nenaříkají manželky a přítelkyně hráčů, že se jim chlapci ztratí na pár dní z dohledu? "Jak které. Moje žena námitky nemá, je zvyklá a smířená. Chápe, že oslava titulu si žádá pár dní popíjení. Já byl ale z domu jen dva dny, musím být na sebe opatrnější." * Kvůli nároďáku? "Samozřejmě. Ze čtyřdenní pařby bych se nemusel vzpamatovat a pak by nemělo cenu jezdit na mistrovství světa. Tělo by to nezvládlo. Proto jsem se docela kontroloval. Navíc jsem ženatej, mám rodinu. Nemůžu doma říct, že mě pět dní neuvidí. Malá by ze mě asi nebyla nadšená a i já sám bych měl výčitky. Za svobodna to bylo něco jiného." * Kdo je ve Spartě největší pařmen? "Jednoznačně Honza Hanzlík. To je neskutečnej živel! Dokáže se bavit několik dní v kuse, skoro bez spánku." * Tak povězte jednu veselou historku z natáčení... "Historek je spousta, ale nerad bych je ventiloval." (usmívá se) * Ale jednu snad můžete, ne? "Dobrá. Nejvíc jsem se nasmál, když nám Mára Černošek popisoval, jak se po první akci dostával domů. Někde vystupoval z taxíku a šel na autobus, přitom ztratil několik kusů oblečení. A neví, jak se mu to stalo. Lidi se museli bavit, když cestou do práce viděli v MHD utahaného chlapa s čepicí Marek Černošek - mistr ligy..." * Nemáte strach, že si v době vzrůstajícího počtu českých papparazzi ráno koupíte noviny a tam se uvidíte v nezáviděníhodné situaci? Jako posledně fotbalisté... "Tak daleko jako fotbalisti snad ne... Naše okolí ví, že jdeme pařit, sednout na pivo, k tomu si dáme panáka. Pokud nás někdo vyfotí v hospodě, v pořádku. Jinak si myslím, že každý z nás by si dával velký pozor, kdyby chtěl podnikat něco takového jako fotbalisti." * Sparta se opájí obhajobou, přitom podobně jako před rokem v základní části neuchvacovala. Loni postoupila do play off na poslední chvíli, letos ze čtvrtého místa. Proč ty super výkony nepředvádíte už dřív? Cítíte, že není třeba zářit jako Liberec, který poté v lepším případě stěží přejde první kolo? " M y chceme vyhrávat i v dlouhodobé sezoně. Jde v ní o hodně, ale ne o všechno. V týmu máme typy hráčů, kteří vědí, kdy jde do tuhého. Bylo na nás jasně vidět, že v play off prodáváme maximum svých možností. Každý z nás táhl jinou sérii, krásně se to sešlo." * Za mistrovskou sezonou Sparty přesto zůstala jedna kaňka. Na turnaji evropských mistrů v Petrohradu vás skolila Žilina, daleko nejzoufalejší celek slovenské soutěže... "I tohle byl pro nás jeden ze zlomů sezony. Ten turnaj nás nakopl. První vrchol roku jsme zkazili, o to víc jsme se soustředili na druhý. Ještě cestou do Petrohradu jsme si říkali, že se by se nám tam mohlo něco povést. Ale celé se to zkazilo jediným zápasem. Žilina hrála nad své možnosti, my jsme vyprodukovali asi padesát střel, nedokázali jsme se však prosadit přes jejich gólmana. Počet našich vyložených šancí nikoho nezajímal - a právem." * Pro vás osobně to byla potupa? "Potupa? (chvíli přemýšlí) Ostuda určitě. Kdybychom prohráli s Hämeenlinnou a Žilinu porazili o gól, nic by se vlastně nestalo. Každý by řekl, že to sice nebyla díra do světa, ale ani ostuda. Bohužel to dopadlo jinak." * Z petrohradského pohledu se může konstatovat, že český mistr není v Evropě konkurenceschopným týmem. Co vy na to? "V cizině jsem toho odehrál docela dost a nemyslím si, že Sparta je horší než švédské a finské týmy. Turnaj v Petrohradě sice ukázal něco jiného, ale z jednoho zápasu nemůžeme dělat závěry. V Evropské lize jsme dřív poráželi Švédy, Finy a další. Neříkám porazili, ale poráželi." * Taky jste dvakrát vybouchli s Angličany... "Jo, to byl ten Manchester. Jenomže pak jsme taky dali dvanáct gólů IFK Helsinky, což je nevídaná věc. A nevím, jestli po zápase ve Finsku psali, že IFK není konkurenceschopný. Tvrdím, že jeden výbuch se může přihodit, nesmí se však opakovat." * Nechme Spartu Spartou, pojďme k vám. Ze všech stran slýcháváte pochvaly a poklony, že jste hlavní hvězdou extraligy. Jaroslav Holík dokonce tvrdí, že jste jedinou opravdovou osobností soutěže. Daří se vám strávit ta uznání? "Je to příjemný. Nikdo do očí mi to ještě neřekl, ale v novinách se to čte hezky. Třeba od pana Holíka nebo Petra Břízy. Ve třiceti ale z toho nebudu lítat v oblacích. Vím, že bez ostatních kluků bych ve Spartě sám ničeho nedosáhl. V týmu máme pět, možná šest stejných hráčů, jako jsem já." * Řada hráčů či trenérů Holíkovy přímé a často břitké komentáře přijímá s velkou nevolí. Co si myslíte vy o jeho soudech? "U mě dobrý! (směje se) Hokeji rozumí, to bez debat. Názory má vyhraněný, jiný než spousta lidí. A těm se jeho komentáře nelíbí, protože říká věci na rovinu. Ale to je v pořádku. V řadě věcí má pravdu." * Čtete i analýzy Martina Hostáka nebo vyjádření Josefa Augusty? "Jasně že čtu. Kus pravdy v jejich článcích vždycky najdu. Faktem zůstává, že pohled našich komentátorů může být trochu zkreslený tím, že už v hokeji nepracují a se vší úctou jsou to nyní spíš fanoušci. Něco jiného je být s hráči v každodenním kontaktu. Ten je jim vzdálený a komentují jen to, co vidí. Nedostanou se už tolik do zákulisí. Každopádně mě to baví číst. Mám rád i postřehy Luhového. Toho si přečtu pokaždé." * Dovedete si představit sám sebe jako kritika? "Do novin asi ne. Ale jednou až budu sedět na tribuně, budu kritik hroznej. (usmívá se) Své názory si však nechám maximálně pro partičku chlapů, s kterými pak půjdu na pivko." * Váš otec přiznal, že býval vaším velkým a nesmlouvavým kritikem. A že poslední dobou ubral, neboť začínáte splňovat jeho představy... "Táta mi kdysi dával hrozný kapky. V hodnoceních mých výkonů byl hodně přísnej. I když jsem podle svého úsudku hrál dobře, pokaždé mi řekl, že to mohlo být lepší. Mohl jsem dát tři góly, ale táta tam stejně našel chyby. Za všechny nezdary mužstva jsem mohl * V rodině máte svého trenéra Františka Výborného. Jednoduchá otázka: Jaké to je? "Bereme to jako normální věc. Práci domů netaháme. Co si potřebujeme říct, povíme si na Spartě." * Chodí za vámi kouč do kabiny i s tím, abyste k němu přišel v neděli na oběd? "To určitě ne." * Stane se, že s ním někdy nesouhlasíte? "Občas určitě." * Jak to pak vypadá? "Většinou mu to řeknu. Jde čistě o věci v týmu. Myslím, že to bere." * Máte příklad? "U našeho trenéra jsme zvyklí, že i ve vypjatých chvílích dokáže být v klidu. Ale stalo se, že i on začal být nervózní, choval se nezvykle a v týmu to začalo vyvolávat zbytečné napětí. Šli jsme za ním asi ve třech hráčích s tím, ať je v klidu, že to v týmu zvládneme." * Dokáže se Výborný skutečně rozčílit? "Nevypadá na to, ale dokáže." * Co trenéra stoprocentně vykolejí? "Cokoliv, co mu chvíli nejde. I v osobním životě. Stačí mu třeba, když si umaže kalhoty. Nebo když se oblíkne, odchází pryč a v tom mu pes pocintá nohavici. To ho pak spolehlivě dostane." * Dokáže být dlouho naštvaný? "Vybouchne, chvíli ho to bere, ale pak se rychle zchladí. Zloba se ho moc dlouho nedrží." * Co vy a emoce? "Pokud mě něco vytočí, bývám naštvaný hodně dlouho. Mě nerozhodí maličkosti, ale nějaká dlouhodobá záležitost. V hokeji mě dostane, když si řekneme, co budeme hrát a někdo z našich mladých to třikrát po sobě provede jinak. Neudělám to já, neudělá to Hlaváč, Kratěna ani Ton, ale mlaďák. To pak kolikrát vybuchnu a jsem rozčilenej." * Cítíte ve Spartě, že mladší hráči se od mazáků hodně liší? "To je pravda. Mají před sebou vidinu veliké kariéry a myslí si, že se k ní dostanou jen tehdy, pokud budou hrát na sebe. A tým vidí někdy až na druhém místě. Netvrdím, že jsme kdysi byli úplně jiní. Každý se chce zviditelnit. Dnešní mladí kluci však mnohdy nedokážou pochopit, že nejvíc budou vidět až tehdy, pokud bude fungovat týmová práce. Na jejich obranu musím říct, že letos to docela chápali. V play off to nakonec ukázali. Je ale škoda, když si někdo z nich mylně myslí, že dostat se do Sparty znamená konec s tvrdou prací. Za dva roky už tu nemusí být, protože nároky na ně každým rokem stoupají." * Svou pozici jste si musel budovat dlouhé roky. Kdy podle vás nastal zlom a vy jste vstoupil do kategorie top hráčů? "Možná ve Švýcarsku, možná už v Rusku. Sezona v Kazani pro mě byla strašlivě náročná. NHL stála a do týmu přišel Lecavalier, Richards a další hvězdy. Ten rok mě zocelil, stal jsem se odolnějším. Ale nemyslím si, že bych hokejově nějak extra vyrostl. Třeba poslední dvě sezony ve Spartě před odchodem do ciziny jsem měl velmi dobré. I bodů jsem měl víc než letos." * Tenkrát se ještě evidovaly i druhé asistence... Když jsme u téhle hloupé novinky, nedupnete si vy hráči, aby se extraliga vrátila k normálnímu modelu, jaký funguje všude jinde? "Nevím, co se s tím dá dělat. Pochybuju, že v zahraničí někdo ví, že u nás bodujeme jen první nahrávky. Cizina by na naše hráče pohlížela hned jinak, kdyby špička kanadského bodování měla o dvacet bodů víc. Je to škoda. Náš hráč by mohl mít nejvíc bodů v Evropě, ale má smůlu." * Na obranu úpravy pravidla je nutné podotknout, že řada hráčů možnosti druhých nahrávek zneužívala a nechala si je dopisovat i po zápase. "Jistě, to byl problém. Hráč se vůbec nedotknul puku, jenom se kolem akce ochomejtnul a měl bod. Jsem pro to, aby se nahrávky později kontrolovaly. Třeba podle videa. Jako v NHL. I tam se stane, že druhá nahrávka nemá s asistencí na gólu nic společného, ale důsledná kontrola tam je." * Co vás ještě na českém hokeji štve? "Kolikrát mě rozčílí rozhodčí. Já ale nejsem z těch, kteří na ně všechno svádí. Oni dělají chyby stejně jako my. Někdy zápas ovlivní víc, někdy míň. Ale nevěřím, že sudí jeden tým vědomě zařízne. Mně vadí jiné věci." * Která nejvíc? "Neúcta hráčů ke druhým, nebo i trenéra k hokejistům. Někteří by druhého klidně zmrzačili. Pro někoho je to přitom normální věc...(zavrtí hlavou) Nebo to zpochybňování výsledků. Po posledním finálovém zápase mi kupa lidí psala na mobil, jak jsme si to finále s Pardubicemi krásně domluvili. Abychom si ještě naplnili vlastní haly a vydělali na lístkách co nejvíc. To je takový nesmysl, že to nemá obdoby." * Ošklivých zákroků vídáme hromadu, ale máte po ruce příklad neúcty kouče k hráčům? "Nelíbily se mi výroky zlínského Bokroše. Před naší cestou na čtvrtfinále do Zlína měl někde prohlásit, že sparťani zápas nedohrají, a když jo a postoupí, tak nebudou mít s čím hrát další kolo. To se mi fakt nelíbí. Beru, že play off je vyhecované, ale hráči i trenéři by si měli dávat pozor na ústa. A radši nemluvit než říkat takovéhle hlášky. To překračuje meze. Kdyby nás Pardubice ve finále porazily, uznal bych, že byly lepší a hledal bych hlavně v sobě důvody, proč jsme to nedokázali my. Nemluvil bych o tom, že je příště za to zmrzačíme." * Znáte v extralize vyloženě zákeřné hráče, na které si dáváte speciální pozor? (přemýšlí) "Určitě jich několik je, teď je však nebudu jmenovat. Nejvíc mi vadí osekávání zezadu, nefér zákroky, které nejsou vidět, což se ale děje všude ve světě. Je jen škoda, že si hráči neuvědomují, že ten druhý může mít vmžiku po sezoně a že příště to klidně potká i jeho." * Příští týden vyrazíte na mistrovství světa. Nestává se pro vás šampionát tak trochu rodinným podnikem? Na hře Davida Výborného i vaší jistě bude záviset úspěch týmu. "No, hlavně na Davidovi, na mně až tak ne. (usmívá se) Ale není to tak, že si s Vejbou budeme sedat někam do koutku a vymýšlet taktiku týmu. To ne. Beru však, že v případě nějaké kritické chvíle si David a po něm třeba i já vezmeme slovo a něco si k tomu řekneme." * Cítíte, že v hierarchii národního mužstva stoupáte? "To neřeším. I když uznávám, že moje pocity v Moskvě se asi nedají srovnávat s těmi z mého prvního mistrovství v Německu 2001. To jsem byl rád, že v té kabině vůbec sedím. Teď už jsou na mě kladeny jiné nároky, což je správné. Já jsem rád za každé mistrovství. Hrozně mě to baví. Je to čtrnáct dní důležité práce, každé utkání je u nás ohromně sledované." * Vaše rodiny šampionáty stále intenzivně prožívají? "Naši určitě. A hodně. Co vím, tak se kolikrát nedívají ani na televizi, jen poslouchají zvuk. Jsou strašně nervózní. Hlavně pak v bojích o medaile. To manželka se vždycky těší, že za mnou může přiletět, podívá se na jeden hezký zápas, podnikne jeden hezký nákup a pak mě doma zase týden nevidí." (směje se) * A jak to chodí u Výborných? "Asi je to už nudí a já se jim ani nedivím. David jede na dvanácté mistrovství... Takže se sbalí a jednou za sluníčkem." * "Pokud nás někdo vyfotí v hospodě, v pořádku. Jinak si myslím, že každý z nás by si dával velký pozor, kdyby chtěl podnikat něco takového jako fotbalisti." "Holík hokeji rozumí, to bez debat. Názory má vyhraněný, jiný než spousta lidí. A těm se jeho komentáře nelíbí, protože říká věci na rovinu. Ale to je v pořádku. V řadě věcí má pravdu." *** IIHF HOKEJOVÉ MS 2007 V MOSKVĚ ZAčíná už za 6 dní! "Po posledním finále kupa lidí psala, jak jsme si to finále s Pardubicemi krásně domluvili. Abychom si ještě naplnili vlastní haly a vydělali na lístkách co nejvíc. To je takový nesmysl, že to nemá obdoby" 10 vášní MĚSTO Určitě Praha. Venku Londýn, ten se mi moc líbí. DOVOLENÁ S rodinou kdekoliv u moře. Ale minimálně s jedním kamarádem, protože se nedokážu celý den válet u vody. Potřebuju parťáka na tenis, další voloviny a třeba i na to pivko večer. AUTO Všechna Audi BARVA Oranžová VŮNĚ Vůně trávy. Pohodička, lehnout si do ní v létě... JÍDLO Těstoviny na jakýkoliv způsob PITÍ Pivo, chutné bílé víno, různé limonády OBLEČENÍ Hugo Boss ŽENA Líbí se mi brunetky, z hereček třeba Salma Hayek JAROSLAV HLINKA Narozen: 10. listopadu 1976 Výška/váha: 178 cm/78 kg Pozice: střední útočník Klub: HC Sparta Praha Rodina: manželka Klára, dcera Nikola Kariéra: Sparta (1994-2002), Ústí nad Labem (1995/96 - hostování, 1. liga), Beroun (1995/96 - hostování, 1. liga), Karlovy Vary (1996/97 - hostování, 1. liga), Kloten (2002-04), Kazaň (2004/05), Kloten (2005), Sparta (2006-?) Největší úspěchy: mistr světa 2001, stříbro z MS 2006, mistr extraligy 2000, 2002, 2006, 2007, nejproduktivnější hráč extraligy 2006/07 Reprezentační bilance celkem: 80 zápasů, 15 gólů Reprezentační bilance v této sezoně: 6 zápasů, 3 body (1+2) tři nejhezčí momenty ms NĚMECKO Český tým 2001 prožívá jedno z nejdramatičtějších play off v historii. Ve čtvrtfinále poráží 2:0 Slovensko a pak si poradí s oběma severskými soupeři. Po samostatných nájezdech vyřadí po výsledku 3:2 Švédy a strhující finiš předvede i proti Finsku. Vítězný gól na 3:2 střílí v prodloužení David Moravec. A Češi slaví zlatý hattrick. "Nezapomenu hned na ty první chvíle, kdy finále skončilo. Bylo to pro mě něco úžasného, poprvé na takovém turnaji a hned zlato. Jezdil jsem po ledě a objímal se snad s každým. A pak jsem se nemohl dočkat medaile," vzpomíná Hlinka. PRAHA Lenerův tým 2004 plný hvězd z NHL předváděl parádní podívanou. Dál než do čtvrtfinále se ale neprobojoval. S podceňovaným výběrem USA prohrál na samostatné nájezdy, vyprodaná Sazka Arena prožila největší zklamání. "Vím, že to nedopadlo pro nás dobře. Přesto právě tenhle šampionát řadím hodně vysoko. Naprosto skvělá byla atmosféra, všude davy lidí, které nám držely palce. Jak říkám, škoda jen toho předčasného konce," říká Hlinka. RIGA V české reprezentaci 2006 se objevila řada nových jmen, přesto sahala po zlatu. Nejprve po zvládnutém prodloužení (4:3) poslala domů favorizované Rusy s Malkinem a Ovečkinem v sestavě, pak si poradila s Finskem. Až ve finále nestačil Hadamczikův výběr na Švédsko. "V hlavě si často přehrávám ten svůj gól v semifinále proti Finsku. Dával jsem to do prázdné na 3:1 a bylo to velká úleva. Když jsem se hnal k brance, ani jsem nepřemýšlel, že bych mohl minout. Byl jsem si jistý, že se trefím a celá ta bitva tím skončí," usmívá se Hlinka.