ROZHOVOR | V čepici týmu Dallas Stars procházel terminálem letiště v pražské Ruzyni téměř bez povšimnutí. Radek Faksa se přitom o víkendu stal nejúspěšnějším českým hráčem draftu NHL za posledních šest let. Vybral si ho Dallas, je to teprve začátek. Ale až se opavský rodák takhle bude vracet za pár let, dost možná, že se kolem něj strhne mnohem větší šrumec.
Draftem všechno teprve začíná. Ale ze všech českých nadějí má 18 letý Radek Faksa zřejmě nejlepší výchozí pozici. V Dallasu provádějí „úklid“ a šikovného centra, kterého si vyhlédli z celkově 13. místa, by mohli už brzy potřebovat.
Ještě před draftem jste absolvoval spoustu rozhovorů se zástupci klubů NHL. Měl jste náznaky, že by si vás mohl vybrat právě Dallas?
„Právě že jsem dopředu netušil nic, protože na těch předběžných schůzkách Stars jako jediní nebyli. Mluvil jsem s nimi až den před draftem a přišlo mi to s nimi strašně sympatické. Říkali, že jsou třináctí v pořádí a kdybych byl ještě k mání, že by o mě stáli.“
To se nakonec splnilo. Měl jste radost?
„Před sezonou bych nečekal, že se ocitnu takhle vysoko. Kdyby mi tehdy někdo tvrdil, že mě draftují v 1. kole, myslel bych si o něm, že je blázen. Nakonec se to podařilo. Ovšem když vybrali první desítku, začínal jsem být už trochu nervózní. Pak si mě vzal Dallas, takže jsem byl hodně spokojený.“
Před vámi kluby braly hodně obránce, zatímco útočníci moc neubývali. Byl jste na trní i kvůli tomu?
„Dost mě překvapilo, že se do první desítky vešlo osm beků, přitom na vysoko hodnocené útočníky jako (Filip) Forsberg a (Michail) Grigorenko se v tu dobu ještě ani nedostalo. Potom oznámili mé jméno a ze mě to spadlo. Odvedli mě na pódium, dostal jsem dres, kšiltovku, udělali jsme si společnou fotku s lidmi z vedení. Následovaly rozhovory, podepisování kartiček, focení. Po draftu nás ještě vzali do skyboxu, s rodinou jsme zašli na večeři. Byly tam se mnou mamka, sestra, přijel i brácha, který pracuje v Kanadě. Na pokoj jsem se dostal asi v jednu ráno.“
Mohl jste po tom všem vůbec usnout?
„Během sekundy! Byl jsem strašně unavený.“
Těsně před draftem jste taky dokončil obchodní akademii. Nesešlo se vám toho moc najednou?
„Školu jsem dodělával ještě v den, kdy jsem odjížděl na letadlo do Prahy. V poslední době byl docela blázinec, vůbec jsem si to doma neužil. Přitom za deset dní zase letím pryč. Možná se ještě na týden podívám domů, a pak se budu připravovat v Montrealu, možná se vrátím ještě na juniorskou reprezentaci. Jsou tam dva duely ve Švédsku a pak domácí zápasy s Ruskem. Doufám, že to stihnu.“
Co myslíte, že vás postrčilo tak vysoko?
„Dost mi pomohlo angažmá v Kanadě. Byl to dobrý krok, dost jsem se zviditelnil, juniorskou ligu sleduje hodně skautů. Kluby NHL mají taky raději, že se naučíte jazyk, zvyknete si na tamní hokej. Ale draft je teprve první krok, který ještě tolik neznamená. Pořádná dřina teprve začne.“
V Dallasu dochází ke generační obměně, ještě před draftem Stars například vyměnili středního útočníka Ribeira. Jak vidíte své vyhlídky?
„Myslím, že tam mám větší šanci než v jiných týmech. Od 4. července bych měl být na prvním nováčkovském kempu, musím se předvést. Snažit se, makat. Chtěl bych hrát NHL co nejdřív. Uvidíme, jak se s tím poperu.“
Je pravda, že k vašim oblíbeným hráčům patří Jamie Benn?
„S kámošem hrajeme NHL na Xboxu a hodně ho sledujeme. Líbí se mi jeho styl, jaký je bojovník, jak tvrdě pracuje a co dělá pro tým.“
A co vám říkají jména jako Joe Nieuwendyk nebo Jiří Hrdina, kteří nyní pracují ve vedení klubu?
„Vím, jak skvělí to byli hráči. A taky to jsou strašně příjemní, bezvadní lidé. Rozloučili jsme se s tím, že ještě na rok půjdu do juniorky, ale může se to vyvinout i jinak.“