Hokejoví bubeníci s mozoly
MOSKVA - Nadšeně vypráví o zážitcích z posledních osmi šampionátů. Mají chraplavý hlas, na rukou mozoly až do krve. To jsou nejvěrnější fanoušci českého týmu, nechybí ani v Moskvě. Neúnavně povzbuzují, mlátí do bubnů. Jejich oddanost je úctyhodná. O to víc je mrzí, že se nedostali na včerejší čtvrtfinále. Od roku 2000 nevynechali jediné mistrovství. Nic je neodradí. Byli i ve Švédsku, v Lotyšsku, teď jsou v Moskvě. Asi patnáctičlenná skupinka nadšenců z celé republiky. "Už to prostě bereme jako samozřejmost. Musíme přece naše kluky povzbudit!" říká Tomáš z Odoleny Vody, jenž funguje jako lídr party. "Spíš napište že jsem něco jako generální manažer, o všem vyjednávám," směje se. Málem přišel o buben Při zápasech bubnuje. Celou dobu. Takže ruce má plné mozolů. "A to bývá po turnaji ještě horší," ukazuje krvavé opuchliny. Poslední roky k jeho partě velké bubny neodmyslitelně patří. Nechybí ani v Moskvě, ale neběželo všec Přísní ruští pořadatelé nechtěli fanoušky s bubny do haly v Mytišči pustit. Do akce se tedy musel vložit i Zbyněk Kusý, generální manažer české reprezentace. "Ten nám opravdu hodně pomáhá, na fanoušcích mu záleží," říká o něm Tomáš. Včera ale jeho parta na čtvrtfinále chyběla. Fandové nesehnali potřebný počet lístků, tak se rozhodli, že zápas budou sledovat v Českém domě. Nepomohlo ani vedení reprezentace. "Pro tým jsou cennější sponzorští fanoušci, kteří hráče ani neznají jmény. To je hodně mrzuté," povzdychl si včera Tomáš. Pravé jádro, které by tým aspoň povzbuzovalo, se dovnitř nedostalo... Tomáš zažil v Moskvě i příhodu, která zní zábavně, ale z možných následků běhal mráz po zádech. Když jel ucpaným metrem na zápas, tak dlouho ze slušnosti pouštěl starší lidi (což se v Rusku nějak nenosí...), až se v davu zamotal, dveře s bubnem na zádech se zavřely, on zůstal venku. A vagón se pomalu rozjížděl. "Ještěže jsem ten buben stihnul odepnout, jinak nevim nevim..." přiznal. Kdo ví, kdy by si někdo všimnul, že vlak táhne člověka... Naštěstí všechno dobře dopadlo, dvě duchapřítomné slečny buben v metru vzaly k sobě a na další stanici na věrného fanouška počkaly. V Mytišči se příznivci snažili, jak mohli, ale atmosféra nebyla nijak ďábelská. "V hledišti bylo docela mrtvo. Rusové vůbec neumí fandit a my jsme na všechno nestačili," povzdychne si Jindra, další z věrných fanoušků, který žije v Německu. Právě on vyrobil kopii poháru pro mistry světa, kterou tahají pořád s sebou. Byla to neuvěřitelná piplačka. Zabralo mu to několik dní. "Musel jsem sehnat přesně ty materiály, aby to vypadalo jako originál. Všechno do sebe muselo zapadat," říká Jindra. Cestu do Moskvy celá parta plánovala už půl roku dopředu. A nebylo to jen tak. Letenky, víza, ubytování. Čím dříve se všechno zajistí, tím je to levnější. Na první pohled se zdá, že takový zájezd pro fanoušky vyjde na obrovské peníze. V Moskvě za dvacet tisíc Ale při troše umu se to dá pořídit za málo. "Na mistrovství v Rize nás jedenáct dní stálo jen deset tisíc korun. Se vším všudy, i s jídlem a vstupenkami," říká Tomáš. A pobyt v Rusku? Z rodinného rozpočtu tátové od rodin vzali jen dvacet tisíc korun. Což je na předraženou Moskvu dost málo... Bydlí v pronajatém bytě, lístky si shánějí na poslední chvíli. Riskují a vychází to. "Když to koupíte dopředu, nikdy nevíte, na jaký zápas to vyjde. Pak se jich těžko zbavujete," vysvětluje Jindra. Včera jim ale risk nevyšel. A už teď začínají připravovat výjezd na příští šampionát.
