Už nebruslím na jedné noze
Václav Nedorost po letech plných zdravotních problémů hraje naplno a je v reprezentaci LIBEREC - Dokázal překonat období, které by jiného možná úplně položilo. V jeho chorobopise najdete operaci obou ramen, otřes mozku, problémy s holenním svalem nebo zápěstím, ale hlavně obrovské komplikace s koleny. Ty už útočník Václav Nedorost snad úplně vyléčil a v létě podepsal smlouvu v Liberci, kde zase hraje výborný hokej. Vysloužil si za to i pozvánku na Karjala Cup. "Doufám, že se mi teď v tom posledním zápase nic nestane," říká v nadsázce. Na finském turnaji totiž měl startovat už loni, jenže tehdy ho bolest na mezinárodní hřiště nepustila a musel národní tým odříct. Teď už mu snad nic nezabrání, aby rozšířil svou bilanci devíti zápasů za seniorskou reprezentaci. I když nedělní zápas s Kladnem odehrál s teplotou. "To snad není nic vážného, už ji ani nemám. V pondělí jsem ulehl a v úterý jsem ještě dostal volno, ale ve středu už bych měl jít na led," vykládá. * Myslíte ještě na ledě na to, čím vším jste prošel? Šetříte se někdy podvědomě? "To už ne. Když mě to nebolí, tak na to nemyslím. Kdybych ale ucítil nějakou sebemenší bolest, začne se mi v hlavně přehrávat, že to může být tohle a tohle. Kdyby mě v koleni něco píchlo, asi budu mít zase černé myšlenky. Zatím se to ale nestalo." * Kdy jste měl v minulosti nejčernější myšlenky? "To bylo loni, protože se to koleno nelepšilo a pořád dokola se tam tvořil nějaký zánět. Myslel jsem si, že když rok vynechám, že se to srovná. Pak jsem do toho naskočil a hned po dvou zápasech jsem věděl, že je zle. Druhý den jsem totiž skoro nemohl vstát z postele. Musel jsem si nechat píchnout injekci, abych mohl třeba další měsíc hrát. Pak v listopadu už jsem řekl, že žádné další injekce nechci, že už je prostě třeba tu nohu dát do sádry a vyléčit to. A věřit, že to bude zase dobrý. Tam mi bylo nejhůř, protože se to takhle táhlo už druhý rok." * Muselo vás hodně mrzet, když jste takovou dobu sledoval spoluhráče jen jako divák, že? "To bylo hrozné. Já jsem i nerad chodil na zimák, protože jsem věděl, že na led nemůžu. Člověku to pak je líto. Nebavilo mě ani se dívat na zápasy. Klukům jsem přál, aby vyhrávali, ale sám jsem z toho nic neměl. Měl jsem pořád berle, a když jsem nemusel, zůstal jsem radši doma." * Při léčbě té hromady zranění jste alespoň musel získat docela dobré lékařské vzdělání. "O koleni toho vím opravdu hodně, protože jsem se o to zajímal. Ani doktoři pořádně nevěděli, co s tím dělat. Něco jsem se dozvěděl od nich, něco jsem si přečetl. Kdyby někdo chtěl poradit, tak bych mu na tohle téma určitě něco řekl." (usmívá se) * Teď prožíváte šťastné období. Jste zdravý, v létě jste se oženil, daří se vám v klubu a teď přišla pozvánka do reprezentace. "Určitě to je lepší. Ale ještě je brzy na hodnocení, máme za sebou teprve dva měsíce sezony. I když jsem o tom v poslední době přemýšlel a říkal jsem si, že už jsem letos v součtu s přípravou odehrál skoro třicet zápasů a to koleno pořád drží. Musím to zase zaklepat. (usmívá se a opět se klepe do zubů) Z tohohle hlediska jsem spokojený, zdraví zase slouží." * Takže se zase cítíte jako hokejista? (usmívá se) "Hlavně konečně cítím, že se do toho zase můžu opřít. Předtím mi připadalo, že bruslím na jedné noze. Přišel jsem ze střídání a pravá noha, ta zdravá, mě úplně brněla, protože jsem do ní dával všechnu energii. V té druhé jsem sílu neměl. Koleno mě nepustilo přes bolest. Teď už se mi hraje líp." * Máte podobný osud s vaším spoluhráčem Leošem Čermákem. On si kvůli zdraví také prošel těžkým obdobím. Bavili jste se o tom spolu? "My už jsme byli v kontaktu v době, kdy on měl to oko a já koleno. Zaplaťpánbůh, že to Leoše pustilo. On na tom byl hůř než já. Mně hrozilo, že bych v nejhorším musel ukončit kariéru, ale na normální život by to stačilo, kdežto on mohl přijít o oko. To by bylo něco strašného. Já jsem rád i za něj, že je v pořádku a teď se mu daří." * Daří se mu i díky tomu, že hraje s vámi. Zdá se, že jste ještě spolu s Pavlem Kašpaříkem vytvořili ideální hokejový útok. "Jsme z toho sami překvapení. Když nás dal trenér v přípravě dohromady, tak to byla bída. (usmívá se) Pak přišla sezona a Leošovi to tam začalo padat. A my s Pavlem a vlastně i s Valdou Jirušem a Jirkou Moravcem jsme se k tomu přidali. Měli jsme hodně štěstí, teď v posledních zápasech nás to už trošku opustilo. Bylo nám ale jasné, že to nemůže vydržet padesát zápasů v kuse. Hlavní je, že máme pořád důvěru trenéra a že se snažíme makat a nevymýšlíme žádné krávoviny." * Dotlačíte Čermáka k vítězství v kanadském bodování? "To nevím. (směje se) Leoš o tom nepřemýšlí. Už někdy po dvanáctém kole, když asi dva zápasy nebodoval, říkal: Tak, teď se naposled podívám, jak jsem na čele, protože teď už půjdu jenom dolů. On není takový, že by se honil po bodech. My se snažíme hrát naplno, a když tam ty body skáčou, tak je to paráda." * I kvůli pivům, která vám platí, když mu připravíte góly? (usměje se) "No, to jsme mu taky pěkně vyčinili, když to řekl. Bylo to jen jednou. Po zápase si ale vždycky dáme. A je jedno, komu tam spadne gól." * Vy sám o sobě tvrdíte, že se do branky neumíte pořádně trefit. To stále platí? (kýve) "Já totiž nejsem střelec. Nemám vrozený instinkt zabijáka. Snažím se spíš nahrávat. Když kolikrát jedu dva na jednoho, tak si říkám: Vystřel! Ale ty ruce spíš přihrajou. Šancí jsem měl habaděj, ale co já jsem letos už nedal, to je hrozný. Na jeden gól potřebuju víc šancí. To třeba právě Leoš je hodně důrazný a pohotový, vždycky to tam narve, dá hodně gólů z prostoru před brankou." *** VÁCLAV NEDOROST Narozen: 16. března 1982 Pozice: útočník Výška/váha: 186 cm/88 kg Kariéra: České Budějovice 1998-01, Colorado (NHL) / Hershey (AHL) 2001-03, Florida (NHL) / San Antonio (AHL) 2003-04, Liberec 2004-05, sezonu 2005-06 vynechal kvůli potížím s koleny, České Budějovice 2006-07, Liberec 2007 Draftován: 1. volba Colorada v roce 2000, 14. celkově Reprezentace: 9 zápasů / 1 gól Úspěchy: Dvojnásobný juniorský mistr světa (2000, 2001) Zajímavost: Ve svém prvním zápase v extralize i v NHL si připsal dva body
