Pavel Bárta
Premium
10. října 2019 • 18:53

Legendární bek Suchý o tužení party, průšvizích i nabídkách k emigraci

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Patřil k jedné z nejlepších generací, sám však zlato ze šampionátu nemá. Ale Jan Suchý byl ve své době jednička mezi evropskými beky. Možná by vedle Síně slávy českého i mezinárodního hokeje byl i v torontské Hockey Hall of Fame, doba mu však v tomhle nepřála, svobodně odejít nemohl. „Měli jsme rodiny, kdo ví, jak by to dopadlo. Ale stálo by to za to,“ říká tvrďák a samorost z Vysočiny, který dnes slaví 75. narozeniny.



Do jeho tehdejší výstroje by se neoblékl ani sebevrah. Přesto nastavoval tělo tvrdým střelám. Stovky jizev v obličeji, dvakrát zlomený nos a otřes mozku. „Ale nijak mě to nepoznamenalo,“ směje se oslavenec Jan Suchý v rozhovoru pro iSport Premium.

Nebyl vzorem ctností, nakopávalo ho kafe, cigára, taky pivo a sem tam panák. Potkaly ho i maléry, kvůli tomu se v roce 1972 nemohl stát mistrem světa. V mnoha ohledech však zůstává „Souška“ nepřekonán dodnes. Útočným pojetím převrátil zažité představy o hře obránců jako Bobby Orr.

Jak kulaté jubileum oslavíte?
„Jakpak to můžu oslavit? S celou rodinou, na sobotu máme u nás doma sezení. Je nás asi osmnáct. Posedíme, popijeme, pokecáme. Obsadíme celý barák na dva dny.“

Jinak žijete životem spokojeného důchodce?
„No jo, už nedělám nic. Zajdu se podívat na hokej v Brodě, taky občas do Jihlavy. Za Třebíč hrál vnuk (Šimon Szathmáry), jenže teď marodí s ramenem. Tak měsíc, dva má pauzu.“

Váš ročník 1944 byl velice silný. Nedomanský, Pospíšil, Holeček, Jiří Holík, vy… Čím to bylo?
„Je nás hodně, to ano. Ale myslím, že se tehdy dělala dobře práce s mládeží. Líp než dneska. Třeba v Brodě nás měl na starost pan Tománek, i tady vyrostlo dost výborných hokejistů.“

Vy jste Vysočině zůstal věrný vlastně celý život. Hrál jste za Jihlavu, přitom jste měl nabídky z Brna a Sparty. Je pravda, že jste nešel kvůli manželce?
„Ona to zarazila. Já bych býval šel, ale doma byly pěkný peníze, před barákem auto. Máma řekla, že zůstaneme. Je kovaná Broďačka, nechtěl jsem rozmlátit rodinu. Vzdal jsem to. Ale nelituju.“

Za vašich časů jste nesměli pořádně ani do ciziny, až ve zralejším věku jste si zahrál v Rakousku a Německu. To vás zpětně nemrzí?
„V těchhle letech člověk už moc slávy nenadělá. Ale co nám zbývalo? Zaplať pánbůh, že jsme si aspoň něco vydělali, i když ne moc. A to nás ještě na Pragosportu (agentura) okradli.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud