Hokej trpí dlouhou okurkovou sezonou, ta ale neplatí pro všechny. Běží čas kempů, už i v Česku je košatý výběr. Hráči se zdokonalují v dovednostech, odstraňují nedostatky, zlepšují sami sebe. Paradoxně u toho nechybí pnutí na trase klub-kemp. „Některé kluby a trenéři pořád těžko nesou, když se jim hráči chodí zlepšovat jinam,“ nechápe Richard Kovařík (26), jenž řídí vlastní akademii. Toho času ve Vyškově, během sezony je pak hodně aktivní v Kalifornii.
Všudypřítomný tlak na výkon, světová konkurence plodící jeden talent za druhým. Tomu se musíte umět postavit, abyste se stali součástí elity a mohli se hokejem živit. V klubu vás naučí leccos, ale všemu ne. To ani nejde. Proto přicházejí lektoři, skills kouči. Richard Kovařík patří mezi velmi žádané. Není divu, tu práci snídá, obědvá, večeří. Jednou to chce dotáhnout do NHL, terén má nadějně obšlápnutý u Los Angeles Kings.
Jak a podle čeho poznat kvalitní kemp, aby peníze nevyletěly oknem?
„Základem všeho je nabídka. V mých očích pouhý led už je dnes málo, zásadní jsou další aktivity, pestrost. K přípravě na ledě dnes patří regenerace, fyzioterapeut, suchý trénink, přítomnost odborníků z dalších oblastí, které s hokejem souvisí. Samozřejmě, dokud nezkusíte, přesně nevíte, ale kvalita produktu se poznat dá ještě před výběrem kempu či školy.“
Máte srovnání s vyspělou Evropou, jako trenér a skaut působíte v Kalifornii. Jak si stojí české kempy se zahraničními?
„Protože se v Česku během roku moc nepohybuju, nemám extra přehled o kvalitě zdejších kempů. Můžu si ovšem dovolit říct, že v globálu tu nabízíme naprosto skvělé podmínky. Češi si nedovedou moc představit, jak to chodí jinde, nemají detailní informace o tom, kolik prostředků by museli v cizině vynaložit na podobnou přípravu. V lednu jsem vzal kluky ročníku 2010 a 2011 do Los Angeles, cestovali i rodiče. Když viděli, v jakých podmínkách trénují jejich vrstevníci a v jakých oni tady doma, mnozí zírali s otevřenou pusou. A to jsme se pohybovali na půdě organizací Kings, Anaheim Ducks, San Jose Sharks. Tamní kluci nemají vlastní šatnu, převlíkají se na chodbě, celkový servis s naším nelze srovnávat. Ani náklady pro rodiče samozřejmě. Za stejnou přípravu se v Americe platí úplně jiné peníze. Hráči se připravují v soukromých klubech, což stojí enormní částky. Rodiče u nás se občas diví, že musí platit příspěvky do klubu, ovšem v porovnání s ciframi, jaké padají v Severní Americe, neplatí vlastně nic.“
| - 26letý bývalý hokejista, hrál mj. v ruské juniorské MHL |
| - od roku 2008 působí i v USA, nejprve jako hráč, od sezony 2018/19 jako skills kouč, vlastní trenérskou licenci USA Hockey |
| - zakladatel a hlavní trenér Kovařík Hockey Academy, mezi jeho nejbližší kolegy patří Tomáš Šoustal, bývalý juniorský reprezentant, nyní útočník Komety Brno, Jakub Šlahař (Berani Zlín), bývalí reprezentanti Tomáš Kapusta, Josef Marha či Lubomír Korhoň, specialistou na suchou přípravu je Jakub Fryč, individuální kouč hráčů v KHL a jiných elitních soutěžích |
Ať jsme konkrétnější. Ve Vyškově si za pětidenní elitní kemp říkáte 12 tisíc. Jak je tomu v Kalifornii, kde to máte obšlápnuté?
„Zrovna před pár dny jsem měl na telefonu dobrého kamaráda Bretta Beebeho, šéftrenéra juniorů LA Kings, který v Kalifornii pořádá podobnou akademii jako já, akorát formou příměstského tábora, zatímco třeba my máme kluky ubytované ve špičkovém hotelu. Ti kluci tam v přepočtu platí až trojnásobek, přitom tamní servis není zdaleka takový jako u nás. Ten nepoměr logicky souvisí s jinou životní úrovní tam a tady.“
O tom se v českém hokeji také mluví. Servis a zázemí pro sportovce je téměř dokonalé, ale výsledky pořád nepřicházejí… Jde o kvalitu lidskou, trenérskou, hráčskou. Co tomu kdo dá. Nebo ne?
„Určitě, souhlasím. Na kempu máme pravidelně spoustu kluků, kteří to mají v hlavě srovnaně, vědí, co chtějí, jdou se k nám dál rozvíjet, strávit čas s jasným cílem zdokonalovat se. Vnímají to, co pro ně děláme a máme nachystané. Energii, kterou tomu my trenéři dáváme. Ale jsou tu ovšem i někteří kluci, kteří úplně nevědí, proč tu jsou. Až mi připadá, že sem přijeli jako do DinoParku, který je kousek za Vyškovem. To je potřeba změnit.“
Hokej má svoje trendy, vlastní vývoj, co samotný trénink dovedností, směřuje tato off season aktivita někam?
„Co vnímám, tak řada trenérů u nás vypíše letní kempy, a tím to hasne. Je to takové neukotvené. V naší akademii s tím trochu bojujeme, péči a vzájemnou vazbu bychom rádi rozložili na celý rok, přes celou sezonu. Mám řadu kluků, kteří mi jezdí na třídenní, pětidenní kempy a pak je vedu individuálně. Nějakým stylem je nastavím, přičemž na sezonu odjedu do Států. Pak se vidíme až v dubnu a už několikrát se mi stalo, že po roce se dostáváme zase na začátek. Že se dotyčný hráč během klubové sezony nikam neposune.“
Což je špatně.
„Velmi špatně. Proto tolik stojíme o to, abychom se klukům mohli věnovat víc, aby to mělo opravdový význam. Jenže pak nastává boj s kluby, které nechtějí
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
