Straka slaví 50! Děkuje Jágrovi, který se o něj postaral. A lituje jen...

V NHL zvládl 954 zápasů, nejlepší časy zažil v Pittsburghu a v Rangers. Ne náhodou po boku slavné osmašedesátky. Býval Jágrovým dvorním centrem. „Hlavně v začátcích se mě několikrát zastal, moc mi pomohl,“ hlásí Straka, střelec zlatého gólu v prodloužení při historickém titulu s Plzní. Nebyl to žádný habán, ale ostatní převyšoval hokejovým myšlením.

Padesátka na krku. Co na to říkáte?
„Letí to, no… Až moc rychle! Ale nějak to moc neřeším. Mám velkou výhodu, že jsem obklopený mladými kluky. Takže se necítím tak starej.“

Když jste začínal s hokejem a nějaké legendě, ke které jste vzhlížel, bylo padesát, už to byl pro vás stařec, co?
„No jasně! A vidíte, teď jsem to já.“ (smích)

Koho jste měl za vzor?
„Když mi bylo okolo čtrnácti nebo patnácti, obdivoval jsem hlavně Vincenta Lukáče, protože táta ho zbožňoval. Tak jsem se k němu přidal, protože jsme spolu hodně na hokej koukali. Takže se dá říct, že on byl můj vzor.“

Jaké máte přání k padesátce?
„Říká to každý, ale musím zmínit zdraví. Pro rodinu i pro sebe. V poslední době jsem měl trochu problémy se zády, jsem rád, že jsem se z toho dostal. No a pochopitelně bych byl rád, kdyby se celkově doba trošku uklidnila. Protože poslední dva roky jsou hodně hektický. Covid, teď Ukrajina, ceny energií… Moc bych si přál, aby se to nějak uklidnilo.“

Zvlášť pro majitele klubu, který shání finance, to musí být nápor na nervy.
„To jo, ale nechtěl bych to vztahovat jenom na sebe. Všichni lidi to mají těžké. Aktuálně se nezdá, že se to bude nějak zlepšovat, ale moc bych si to přál.“

Po veleúspěšné kariéře jste se stal šéfem klubu, majitelem. Nelitoval jste někdy, že jste do toho šel?
„V každém zaměstnání přijdou těžké chvíle,