Knír dolů, NHL nahoru? Mé velké přání, netají šampion Memorial Cupu

Knír dolů, NHL nahoru? Mé velké přání, netají český šampion Memorial Cupu

Matyáš Šapovaliv se raduje ze své trefy proti Švýcarsku

Matyáš Šapovaliv na tréninku české dvacítky

Matyáše Šapovaliva si v draftu NHL vybralo Vegas

Fotogalerie

Miroslav Horák

Hokej23. června 202412:27

Začít diskusi (0)

Mezi teenagery snad nemohl dokázat víc. Na samý závěr úspěšné cesty Matyáš Šapovaliv zvedl nad hlavu Memorial Cup, juniorskou obdobu Stanley Cupu. Dvacetiletý centr se svým týmem Saginaw Spirit ovládl nedávný finálový turnaj nejlepších týmů Canadian Hockey League. Tak a teď hurá mezi chlapy. Misi před sebou nemá snadnou: Jak se dostat do áčka Vegas v NHL?

Vlastní na zdejší poměry neobyčejnou kolekci druhého, třetího a čtvrtého místa z šampionátu dvacítek, teď dosáhl na nesnadný triumf a stal se jedenáctým Čechem, jemuž se to podařilo, prvním po pěti letech. Vytáhlý útočník s výborným čtením hry a vytříbeným citem pro spolupráci s křídly tak sladce zakončil svou pouť mezi světovými hokejovými talenty.

Obrazně zahodil juniorskou výstroj, v reálu i hustý knír, s nímž bojoval během play off CHL. Na fotografiích vypadá… No, jinak než obvykle. A rozhodně neměl v plánu si porost nechat i na léto. „To fakt ne,“ rozesměje se odchovanec berounského hokeje.

„Euforie po oslavách už je pryč, všechno se už uklidnilo, vrátil jsem se domů. A až teď s odstupem času si užívám úspěchu, který se nám povedl. Cítím, že to fakt hodně znamená,“ netají. A má pravdu. Memorial Cup je v Kanadě a i na řadě míst USA enormně sledovanou akcí, o trofej se soupeří už od roku 1919. Každý rok je udělována nejlepšímu týmu z finálového podniku, kam se probojují šampioni tří elitních zámořských soutěží OHL, WHL a QMJHL.

Čtvrtým do party je pořadatelský soubor, jímž byl letos klub z michiganského Saginaw. Celek Matyáše Šapovaliva. Jeho Spirit vyhráli tří ze čtyř bitev, porazili Moose Jaw, Drummondville a v poslední bitvě o všechno i London, s nímž předtím prohráli. Těsný triumf 4:3 v DOW Event Center slavilo pět a půl tisíce náruživých fanoušků. „Vyhrát doma před vlastními příznivci bylo něco neskutečného,“ vrací se ještě zpátky k osmidennímu turnaji. Nejlepší tým ze skupiny jde rovnou do finále, druhý se třetím hrají o vstupenku do titulové partie. Nikdy není nouze o drama, o sladké a bolestivé chvíle.

„Celý turnaj je strašně vyrovnaný a je hodně těžké ho vyhrát. Navíc jsme to urvali gólem z poslední minuty, což bylo samo o sobě neuvěřitelné,“ naskočí mu husí kůže ještě teď. A jen tak mimochodem, u porážky byl i Oliver Bonk, syn českého mistra světa z Vídně 1996 a dlouholetého borce NHL. Ve finále Memorial Cupu stál znovu na špatné straně, podobně jako na MS dvacítek na přelomu roku musel gratulovat Šapovalivovi.

„Sešlo se to zajímavě, na dvacítkách to pro Olivera bylo kruté, když si to proti nám v posledních vteřinách nešťastně tečoval do vlastní branky,“ připomněl hektické čtvrtfinále. „A teď prohrál ve finále…“ S lepším pocitem Matyáš Šapovaliv za sebou nemohl jinošská vrata zavírat. „Těší mě, že jsem juniorskou kariéru zakončil tímhle vítězstvím. Získal jsem i medaile s nároďákem, všechny ty roky jsem si hodně užil. Teď mě čeká další krok, na který se hodně těším. Už to bude profi hokej se vším všudy a já doufám, že se mi v AHL bude dařit,“ očekává.

Majitel 48. příčky z předloňského draftu patří stáji Vegas Golden Knights, s nimiž na konci roku 2022 podepsal tříletý nováčkovský kontrakt. Začne od píky na farmě v Hendersonu, kde se bude připravovat na případný povolávák do nabitého kádru áčka z NHL. V Matyášově případě nemá nyní smysl řešit, kdy telefon s pobídkou jít „nahoru“ zazvoní, nejprve si musí zvyknout na dospělý hokej. Potenciál v něm dřímá značný, musí však být trpělivý, dělat postupné kroky.

Podobně jako Jiří Kulich, kterého si Buffalo tvaruje na farmě v Rochesteru. Ten už má rok náskok, Šapovaliv jej půjde na dálku dohánět. Navíc prorazit na pozici centra v nynější konkurenci Vegas bude zatraceně těžké úloha, jen renomovaný kvartet Eichel, Karlsson, Hertl, Stone tíží roční rozpočet klubu téměř 34 miliony dolarů. „Velmi silné složení, bude to boj,“ ušklíbne se český dravec. Musí se toho zkrátka sejít víc, aby přišla šance. Třeba i zranění u Golden Knights. Tak to je. Ale nepředbíhejme.

„Vím, že bude těžké se tam prosadit, na druhou stranu staví tým na úspěch, vyměnili hodně prvních kol a mladých hráčů. Cítím, že příležitost by časem mohla přijít, protože prospektů nemají tolik,“ přemýšlí nahlas. Pomůže mu, že si v Americe zvykl, odkroucené má už tři zaoceánské sezony, jež se mu lehce vetřely i do přízvuku. „Přesně v to doufám, že jsem v zámoří už od juniorky, naučil jsem se jazyk, navykl na tamní život. Věřím, že to pro mě bude výhoda.“ Chvatně si oblíbil i hokejová specifika v USA a Kanadě. „Jednoznačně. Užší hřiště mi sedí, na široký led by se mi vůbec nechtělo,“ usmívá se a připomene si bronzové tažení na posledním šampionátu U20 ve Švédsku.

Skok na severské letiště nevstřebával s radostí. „Byl to pro mě velký nezvyk, těšil jsem se zpátky na užší led,“ rychle dodá. „Teď si musím hlavně vytvořit dobrou pozici v AHL a postupně se budu zvedat.“ S tím souvisí i srpnový odlet do Nevady, kde si jej vezme do parády tamní kondiční kouč. „Budu na sobě pracovat přímo ve Vegas. Vzájemně jsme se takhle domluvili. Chci nabrat svaly a celkově přibrat na váze. Tréninky budou silové,“ řekli mu.

Přitom není od věci, že farmářský tým Hendersonu sídlí asi půl hodiny autem od sídla Golden Knights. Je přímo v místě áčka, což u všech týmů v NHL rozhodně není pravidlem. Navíc působí ve fungl nové aréně. „Odpadá zdlouhavé cestování z místa na místo, což je super. To samé klima. Občas je tam sice hrozné vedro, ale já mám radši být v teple, než celý rok trávit ve velké zimě,“ kvituje tamní podnebí. Stejně tak přítomnost svých krajanů Jakuba Brabence a Jiřího Patery v záložním týmu Silver Knights.

Česká trojka, to už je docela silná skupina. „Kluci mají byt, asi budu bydlet s nimi. Mám radost, že tam jsou a že mi i zkraje trochu pomůžou při rozkoukávání se,“ těší se na parťáky. A ideálně by rád potkal v kabině i Tomáše Hertla. To by znamenalo výrazný kariérní posun. I kdyby to mělo být jen nakrátko. „To bych moc rád. Bylo by to mé velké přání, ale nechci se k tomu tolik upínat a dávat si to vyloženě za cíl,“ uzavírá český reprezentant.