Byla v tom taková lehkost, jako když v daleké budoucnosti Usain Bolt vyhrál olympiádu s rozvázanou tkaničkou. V létě 1964 poslal Ludvík Daněk do turnovského povětří dvoukilový disk, jímž své disciplíně vytvořil nový rozměr. Dosavadní světový rekord Američana Ala Oertera překonal o 161 centimetrů a o 55 dílků pokořil 64 metrů, hranici tehdy zhusta považovanou za limit lidských možností. V Turnově velkého šampiona už podvacáté v úterý připomněl Daňkův memoriál.
Všechno to začalo u Arnošta Kadrnožky, neúnavného propagátora turnovské atletiky. „Přijeďte k nám, jsou ideální podmínky,“ lákal Kadrnožka nejlepší československé diskaře do svého městečka koncem července 1964 na strahovském národním šampionátu.
Ludvík Daněk byl tehdy československý atlet číslo jedna a po mistrovství republiky měl poslední šanci na odpočinek, než mu začalo závěrečné soustředění před odletem do olympijského Tokia, kde ho čekal souboj s Američanem Oerterem. Do Turnova přijet slíbil, ale předtím si vyrazil na túru po Moravě.
„Celý týden jsem odpočíval, jezdil jsem s manželkou na motorce na výlety, prostě užíval jsem dovolené jako normální smrtelník,“ vyprávěl Daněk. „Do Turnova jsem jel s klidem, bez nějakých výkonnostních cílů a přání. A když jsem přišel ráno na hřiště, ucítil ten podhorský vítr a zkusil první hody, věděl jsem, že něco hodím.“
Je druhého srpna, teploměr ale ukazuje jen 14 stupňů Celsia. Když se Daněk čtvrt hodiny před polednem chystá k prvnímu pokusu, sundává si jen bundu, tepláky si nechává na sobě. Něco je ve vzduchu. Fouká příznivý vítr proti směru hodu. K tomu Daněk míří k vyžehlenému diskařskému kruhu.
„Udělali kruh, který jsem do té doby nikdy neviděl,“ řekl Sportu účastník tehdejšího závodu Ladislav Petrovič. „Byl ze severočeského drceného pískovce, ohromně dobře se na něm točilo. Vál ne silný, ale hustý a pomalý vítr. Do něho jsme házeli.“
Daněk už je v kruhu a o dalších událostech svědčí dobové svědectví Československého Sportu: Prudká otočka, zátah, disk vylétl do vzduchu. Plachtí, nekonečně dlouho letí vzduchem. A to už 300 diváků jásá. Daleko zanechal disk stopu, až za čs., evropským i světovým rekordem!
Vrchník Karel Bažant zvedá bílý praporek, u značky hodu je s rozhodčími i člen evropské komise mezinárodní atletické federace IAAF Emanuel Boslák. A pak se křídou na černé tabuli objevují neuvěřitelná čísla: 64,55.
VIDEO: Podívejte se na legendární hod Ludvíka Daňka
Od druhé světové války se diskařský světový rekord pravidelně posouval nahoru, většinou však o pár desítek centimetrů. Aktuální rekordman Al Oerter překonal historickou hranici během necelých dvou let třikrát, během té doby se ale zlepšil jen o půl metru. A najednou… Daněk Oerterův nejlepší výkon pokořil o 161 centimetrů. Šlo o druhé nejvýraznější zlepšení diskařského světového rekordu v novodobé historii.
„Pamatuju si, že reportér Mikyska seděl na schodech v Sokolovně a odtud komentoval,“ vzpomíná Petrovič. „Dostali jsme se do euforie. Ludvík totálně využil super podmínky, které byly dané kvalitou kruhu a příznivím větrem. Nebyl uragán, ale dva metry za sekundu mohly být.“
Hned po závodě vniklo publikum na hřiště a obr Daněk se ztrácel mezi rozjařenými gratulanty. První radost s ním ale sdíleli i všichni přímo na ploše.
„Těsně po rekordu mi bylo všelijak, hlavně moc dobře. Mám pocit, že mi gratuloval, potřásal rukou, nebo si alespoň na mě sáhl každý, kdo byl v té chvíli na hřišti,“ vyprávěl Daněk.
Nový rekordman hned po závodě pospíchal do Prahy, aby stihnul vysílání populárního televizního pořadu Branky, body, vteřiny. Kvůli lijáku a železničním závorám po cestě to stihl dvě minuty před zahájením. Jeho trenér Jan Vrabel se o rekordu dozvěděl z rozhlasu.
„Mám ohromnou radost, naše několikaletá společná práce přinesla nám oběma a hlavně Československu zasloužený úspěch,“ reagoval Vrabel.
Po závodě způsobil zmatek pražský zpravodaj agentury AFP, který, údajně po telefonické rozmluvě s Turnovem, poslal do světa zprávu, že výkonu bylo dosaženo na hřišti s nepovoleným sklonem. Podle oficiálního měření byl ale dopad o 7 centimetrů výše než kruh. Vše bylo v pořádku.
„Že to bylo neregulérní, je absolutně nepravda,“ říká Petrovič. „Ludvu vyburcovalo prostředí, entusiasmus, Mikyskovo hlášení. Byl to takový Boží zázrak…“
Daněk překonal i do té doby nejdelší, ač neregulérní, diskařský hod Jaye Silvestra, který v roce 1961 hodil výkon 64,07 metru na hřišti se spádem. Pro atletický svět byla zpráva z Turnova prvotřídní senzací. Dvě měsíce před olympiádou v Tokiu se Daněk stal hlavním kandidátem na zlato.
„Byl bych hrozně rád, kdyby mě lidé nepovažovali za jistého favorita olympijské soutěže. Oerter je závodník s daleko většími zkušenostmi, než mám sám,“ varoval Daněk.
A v Tokiu na jeho slova došlo. Vedl až do předposlední série, v níž ho Oerter o 48 centimetrů přehodil. Daněk si pak své olympijské zlato po stříbru z Mexika vybojoval až v Mnichově 1972.
Na místě jeho rekordního turnovského hodu dnes stojí pamětní kruh s bronzovým reliéfem znázorňujícím otisky kroků závodníka při diskařské otočce. Daněk zemřel v roce 1998 a od následujícího roku se na stadionu v Turnově pořádá jeho memoriál. Jen v roce 2013 se z finančních důvodů nekonal, takže dvacáté výročí mítink oslavil až v úterý.
„Diskařský kruh je ale už na druhé straně. U památečního kruhu je teď tyčka, nedá se tam udělat klec. Háže se z druhé strany, proto nebývá tak dobrý vítr,“ vysvětluje ředitel mítinku Imrich Bugár.
Přesto každoročně do Turnova jezdí světová špička. Včerejší hvězdou byl Jamajčan Fedrick Dacres, loňský šampion Commonwealthu. „Máme dobrý rekord, Alekna hodil 71,25,“ připomíná Bugár. „A i Harting na Turnov vzpomíná rád. Nejlepší hod kariéry hodil tady.“
DAŇKOVY SVĚTOVÉ REKORDY |
64,55 metrů 65,22 metrů 66,07 metrů |