Bez trenéra běhu Jana Pernici by se natáčení filmu Zátopek snad ani neobešlo. Trénuje Václava Neužila, vybírá vhodné komparzisty a dohlíží na běžecké scény. Jak probíhá natáčení historického snímku ze sportovního prostředí? A proč ve filmu nenajdete běžkyně?
Jan Pernica
|
Jak probíhalo dnešní natáčení?¨
„Skvěle. Dnes jsme měli nejtěžší natáčecí den a zvládli jsme ho na jedničku, takže z toho mám obrovskou radost.“
Co je u natáčení filmu úkolem běžeckého trenéra?
„Jako trenér mám více úloh. Za prvé připravuju Vaška Neužila , aby film zvládl po běžecké stránce. Dalším mým úkolem je účastnit se běžeckých scén a koordinovat vše tak, aby to vypadalo jako na opravdových závodech. Kromě toho ještě do filmu hledám vhodné komparzisty, kteří tu hrají sportovce. A dokonce produkce svěřila i jednu menší roli mě samotnému. Hraju takového zoufalého běžce. Takže trenér může mít u filmu až překvapivě mnoho úkolů.“
Učíte Václava Neužila i to, aby u běhu vypadal jako Zátopek?
„Zrovna tohle Václavovi jde, aniž bych ho to musel nějak speciálně učit. Jen jsme si ujasnili míru zátopkovství. To znamená například, jak moc má zaklonit hlavu, aby to nepůsobilo jako nějaká parodie. Především ale připravuju Václava pro film běžecky. Vyladit techniku do toho zátopkovského je spíše už takový detail.“
Jak vypadají Václavovy tréninky?
„Společně trénujeme dvakrát až třikrát týdně a on si občas dává navíc i individuální tréninky. Odvíjí se to především od volného času. Délky jsme postupem času začali zvyšovat. Začínali jsme na pěti až šesti kilometrů. Dnes běháme až deset kilometrů. Víc většinou nedáváme. I když má být Václav ve filmu vytrvalec, trénoval jsem ho spíše jako čtvrtkaře. Při natáčení totiž potřebuje odběhnout v tempu Zátopka dvě stě až tři sta metrů. Na to se musí trénovat trošku jinak. Aby dokázal zaběhnout maraton by bylo trošku zbytečné. Navíc by bylo téměř nemožné sehnat herce s takovýmto výkonem.“
Hrajte o sluchátka za 3490 Kč. Přihlaste se na závod iSport LIFE a získáte k tomu funkční tričko zdarma>>>
Čím byl Zátopkův styl specifický?
„On měl svérázný styl spíše až ve finiši. Každý si určitě hned vybaví jeho rozházené ruce, zakloněnou hlavu a specifický výraz ve tváři. To už se dnes na světové úrovni moc nevidí. Na druhou stranu, Zátopek tyto charakteristické rysy ukazoval vždy až ve chvílích největšího vypětí. V těchto momenech totiž nemůžete úplně dobře kontrolovat svou techniku. Jiní vrcholoví sportovci mají, když jim docházejí síly, zase jiné zlozvyky a specifika. Podle toho se dá v závodě velmi dobře odhadnout, kdo je jak unavený.“
Říkal jste, že máte na starosti i shánění vhodných běžců. Co musí člověk splňovat pro to, aby si mohl zahrát ve filmu?
„Jsou to dvě základní kritéria: výkonnost a vzhled. Je důležité, aby člověk nebyl například obtloustlý. Tyto dva požadavky jdou ale většinou ruku v ruce. On když člověk zvládne zaběhnout desítku pod třicet minut, zpravidla tlouštík nebývá.“
Kolik běžců je u filmu potřeba?
„Ozvalo se mi 400 až 500 běžců a ve filmu se jich vystřídá kolem dvou set. Za natáčecí den máme až deset běžeckých scén a na každou z nich je potřeba asi dvacet běžců. Samotné natáčení pak většinou probíhá tak, že určím lídry, kteří udávají tempo. Pak stanovím nějaké klíčové body, kterými mají proběhnout v určitém čase. Na těžší scény vybírám kluky, které znám. Je to pro mě jednodušší, protože vím, kdo co zvládne a v jakém tempu.“
A kdybych se já jako běžkyně chtěla zúčastnit natáčení, mám ještě nějakou příležitost?
„Popravdě vás bychom zřejmě nevzali. Na výzvu, že hledám běžce se mi ozvala spousta žen, ale bohužel v zátopkovské éře se ženský maraton ještě vůbec neběhal. Ten se poprvé oficiálně běžel až v roce 1984 na letních olympijských hrách v Los Angeles. Neznamená to ale, že by ve filmu nebyly vůbec žádné ženy. Film je přeci jen z velké části i o Daně Zátopkové . Komparzistky se tam tak objevují v rolích atletek, ale konkrétně běžkyně pro film moc potřeba nejsou.“
Kromě toho, že se v současné době věnujete natáčení, jste také trenérem sportovní skupiny Adidas Runners. O co jde?
„Je to komunita běžců, kterou spojuje firma Adidas. Ta jim poskytuje prostory a možnost trénovat s erudovanými a proškolenými trenéry. Snažíme se nabídnou lidem koncept přípravy, který směřuje amatérské běžce k vybraným závodům, jako je například pražský maraton nebo půlmaraton.“
Pokud chtějí být lidé členy Adidas Runners, je potřeba, aby měli už něco naběháno?
„Vůbec. V rámci Adidas Runners máme různé skupiny pro různě pokročilé běžce. Kromě toho máme například i skupiny určené výhradně ženám. Cílem je lidem poskytnout platformu pro setkávání, kde je sport prostředkem k vzájemné komunikaci. Nepotkáváme se totiž jen na společných trénincích, ale jdeme třeba i někam posedět, jezdíme na společné závody a jsme v kontaktu online. Je to zkrátka komunita lidí se společnými zájmy a společným sdíleným prostorem.“
A chce-li se tedy někdo do skupiny přihlásit, co pro to může udělat?
„Je to celkem jednoduché. Dnes už má většina lidí chytrý telefon. Stačí si tak do něj jen nainstalovat aplikaci Runtastic. Přihlášení pak probíhá právě přes tuto aplikaci. Tam pak člověk najde veškerý rozvrh. Nejedná se při tom jen o běhání, ale děláme například také kruhové tréninky, nebo rozšiřujeme naše týmy o fyzioteraputy. Zkrátka vše, co člověk potřebuje vědět, najde v Runastic.“
Kde se pak lidé mohou těchto společných aktivit účastnit?
„Bohužel tréninky zatím probíhají jen v Praze. Budeme tu teď dokonce otevírat i naši novou základnu, odkud budeme vybíhat na různá místa v Praze. Často děláme také takzvanou lítačku, tedy akci, kdy se společně sebereme a odjedeme na nějaké místo v okolí a vracíme se zpět běžecky. Organizujeme také různé delší víkendové výběhy, kdy se scházíme v různých lokalitách, které nejsou vázány na naši základu. Jezdíme i na různé běžecké závody, do různých míst po republice, ale i jinde v Evropě.“
Jaké nejčastější běžecké chyby dělají vaši svěřenci?
„U začátečníků je to většinou krok přes patu nebo nízká kadence kroku – při běhu skáčou. Tyto dvě chyby jdou často ruku v ruce. Naopak u pokročilých je obvyklou chybou přetrénování. Nelimituje je technika, ale to, že sportují až příliš. Trénink a odpočinek musí být v rovnováze a pokud tomu tak není, je to špatně.“
Jak na sobě můžeme poznat přetrénování?
„Nejjednodušším ukazatelem je vaše výkonnost. Pokud stále trénujete, avšak vaše výkonnost klesá a to, ať už v rámci tréninku nebo tréninkového týdne, něco není v pořádku. Pro závodníka je to občas trošku složité poznat, ale zkušený trenér hned odhalí, kde je zakopaný pes. Proto je důležité, nechat se alespoň občas vést a přijímat rady zkušenějších. Běžci nemají často vůbec ponětí o tom, co a jak trénovat. Dnes je k dispozici spousta informací a když sportovci chybí nějaká fakta, začne pátrat. To co se píše na internetu a v časopisech však nemusí být vždycky pravda. Pokud tedy někomu chybí informace nebo hledá odborné vedení, může to zkusit s námi v Adidas Runners.“
