Hrál na univerzitě, popsal cestu k NFL: Jak Amerika vychovává sportovce

Studoval ve městě, které dýchá americkým fotbalem. Petr Boháček strávil svá univerzitní léta v Green Bay, odkud pochází také věhlasní Packers z NFL, a poznal, jak Amerika univerzitní fotbal miluje.

Můžete tenhle fenomén vysvětlit?
„Celkově to vyplývá z toho, jakou roli tam hraje sport. V americkém fotbale je to docela dobře rozdělené. Sezona se hraje od podzimu do zimy, pátky jsou vyhrazeny pro středoškolský fotbal, i na menších městech jdou všichni. V sobotu se hraje univerzitní fotbal a v neděli je samozřejmě NFL. Americký fotbal je největší sport a takhle hezky to do sebe zapadá.“

V čem je univerzitní fotbal specifický?
„Týmů je víc než v NFL, návštěvnost je číselně větší, pro univerzity je to obrovský přínos. Ony neplatí hráčům peníze, přesto díky nim mohou získávat obrovské příjmy z prodeje lístků, vysílacích práv a díky dohodám se sponzory a firmami.“

Co se děje ve městě, které každou sobotu spojí fotbalový zápas univerzitního týmu?
„Je to obrovská událost. Před každým sobotním zápasem se griluje, jdou všichni profesoři, je to záležitost celé univerzitní komunity. Propojení akademie a sportu má velkou společenskou roli. Je to ucelený systém, který funguje, aby vychovával hráče, přínosné členy společnosti, což je obrovský rozdíl proti tomu, jak to funguje v Čechách. Tady, když se hráči chtějí věnovat v hokeji nebo fotbalu sportu stoprocentně, nemůžou ani dodělat střední školu. V Americe je to spojené. Hráči, kteří se třeba o kousek nedostanou k tomu, aby hráli vrcholově, mají univerzitní titul.“

V Americe dřív univerzitní soutěž vrcholila sérií regionálních Bowlů, jak fanoušci berou celostátní play off, které se hraje od roku 2014?
„Je to trošičku jiné, systém play off je čerstvý. Dřív nebylo jedno definované finále, hrálo se jen několik separátních college Bowlů. Možná to mění tradici, která v univerzitním fotbale dlouhodobě existovala. Národní šampionát v jednom konkrétním zápase není tak etablovaný termín jako je v basketu March madness (Březnové šílenství, basketbalové univerzitní play off – pozn. red.), kde tipoval výsledky i prezident Obama. Asi bych neřekl, že je to stejně velká událost jako Super Bowl. Je to trošičku rozdílné, ale je to zásadní událost, je to velký den.“

Do finále půjde spousta hráčů s nadějí na dubnový draft NFL, kde se z nich můžou stát milionáři, může mít tenhle zápas vliv na jejich budoucnost?
„Tenhle zápas určitě může jejich současné ohodnocení ovlivnit. Agenti uvidí, jak se velký hráč ukáže v takhle velkém zápase. Ne všichni mají takový instinkt, že v rozhodujících situacích předvedou to nejlepší. Může se ukázat, že to někdo pod obrovským tlakem neumí. Skauting je dlouhodobý, hraje tam roli mnohem víc faktorů, ale v tomhle je to pro hráče velká chvíle.“

Může si quarterback LSU Joe Burrow ještě pokazit šanci, že bude jedničkou letošního draftu?
„To, jestli bude jedničkou draftu, záleží na dalších věcech, jakým způsobem budou týmy k draftu přistupovat. Ale nemyslím, že by to bylo pro něj zásadní. Spíš bude zajímavé vidět střet těch dvou velkých quarterbacků, kdo z nich bude vítězem ve smyslu, jak se k zápasu postaví.“

Jaká byla vaše univerzitní kariéra?
„Já jsem tam hrál i na střední škole, kde na nás chodilo minimálně dva, tři tisíce lidí na zápas. St. Norbert je menší univerzita, nehráli jsme nejvyšší ligu. Na vysoké škole jsme byli jediný fotbalový tým v Green Bay, měli jsme menší stadion, ale velkou mediální pozornost. Doma na nás chodily tři tisíce, venku pět tisíc lidí. Pořád je to nesrovnatelné s první divizí, třeba stadionem v Michiganu, kam se vejde přes sto tisíc lidí.“

Co jste zažil?
„Měli jsme špičkové profesionální podmínky a obrovský trenérský tým plný bývalých vrcholových hráčů či úspěšných trenérů. Na střední škole nás trénoval ofenzivní lajnař, který se o kousek nedostal do základního týmu Patriots, ale měl vysokoškolsky titul. Trénoval na střední škole fotbal a zároveň učil historii. Americký systém produkuje přínosné členy pro společnost, nesnaží se vytvořit superhvězdy.“

Jak jste se do Ameriky dostal?
„Já jsem tam byl na střední škole přes výměnný program. V Čechách jsem hrál americký fotbal, pak jsem šel na střední školu, měl jsem úspěšnou sezonu a začaly mě rekrutovat univerzity, zejména ze středozápadního regionu. Pro nějakou jsem se rozhodl, ale ještě než jsem odjel do Čech, přišla nabídka ze St. Norbert College, která se nedala odmítnout. Čtyři roky jsem na univerzitě hrál. Pak jsem měl připravenou profesionální smlouvu, mohl jsem dál hrát ve Švédsku. Ale nakonec jsem se rozhodl, že se budu věnovat univerzitě a mezinárodním vztahům.“

Byli jste kontaktu s lidmi z Green Bay Packers?
„S Green Bay Packers jsme měli aktivní vztah. Trénovali jsme na jejich hřištích, v jejich obrovské zateplené hale. Oni měli před začátkem sezony kemp na naší univerzitě. Tehdejší trenér Packers Mike McCarthy byl na různých našich akcích. Několikrát jsem se potkal s Donaldem Driverem, slavným receiverem, který hrál za Packers dlouhou dobu. Měl jsem úspěšnou sezonu, byl jsem několikrát v novinách a pozvali mě na akci, kde byla spousta lidí z komunity, smetánka, všichni ve smokingu. Donald Driver mě pozval na podium a představil mě celé společnosti. Pak jsme se spolu vyfotili, dali jsme si spolu večeři. Byl to úžasný zážitek, seděl jsem u stolu s Ronem Johnsonem, republikánským senátorem.“

V jakých podmínkách jste trénovali?
„Vůbec to není srovnatelné s podmínkami v Čechách, ani v jakémkoli sportu. Zázemí, které jsme tam měli, velikost realizačního týmu, který se vám neustále věnuje, je na úrovni profesionálních týmů v Čechách, v Evropě. My jsme měli špičkové posilovny, stravovací místa, obrovský čas se věnuje studiu hry, sledování videa, dat, statistik. Musíte si nastudovat, co váš soupeř dělá, jak kterou situaci zahraje. Je to hluboce profesionální přístup, který dělá ze hry šachy. To v Evropě není. Další zajímavá věc pro mě byla, že ke sportu se přistupuje, že to vůbec není sport.“

Jak to myslíte?
„Nám tam opakovali: Jestli se tady naučíte jenom tacklovat a házet, tak vám uniklo, o čem to je. Snaží se z vás udělat zodpovědného, spolehlivého člověka, který má charakterovou integritu, hodnoty a bude v životě úspěšný. To je jeden z důvodů, proč jsou vysokoškolští sportovci úspěšní a zaměstnavatelé je na různých pozicích preferují. I univerzitní průměr prospěchu je mezi sportovci mnohem větší než v průměrné studentské populaci.“

Co univerzitní hráč potřebuje, aby se dostal do NFL?
„Já vnímám, že jsou tři základní komponenty, které rozhodují, jak daleko se dostane. Nejdůležitější předpoklad je, aby měl fyzické schopnosti, byl dostatečně rychlý, velký, silný, měl od Boha dány konkrétní atributy. Další věc je přirozený talent, aby dokázal hře porozumět, aby měl instinkt, který z něho dělá nadprůměrného hráče. Třetím prvkem je, že člověk musí být velký dříč, který nic nezanedbá, je tomu schopen obětovat vše. Na univerzitě jeden z komponentů vždy chybí, v NFL tyhle vlastnosti hráč musí mít.“

Jaká je podle vás nejlepší cesta do NFL pro českého hráče?
„Tady na to podle mě nejsou podmínky. Nejrealističtější scénář je odejít brzy na střední školu. Já vkročil do čtvrtého ročníku, ale lepší je odejít do prváku, projít si středoškolským systémem a pak jít do první univerzitní divize. To je scénář, který vidíme častokrát v hokeji. Někteří junioři hrají extraligu, odejdou v útlém věku, projdou juniorskými soutěžemi v Americe. Tenhle scénář existuje.“