-
Sport, to nejsou jenom góly, vítězství a fair play. Ale taky soukromí sportovců, pomluvy, doping, nesouhlas aktivistů či potyčky se samotným prezidentem. Pojďme si připomenout kontroverze, které loni zahýbaly sportovním světem.
-
McDrive v Bílém domě
Proč k tomu všemu došlo? Galavečeře se konala v době tzv. shutdownu, tedy odstavení vládních úřadů. Prezident neměl k dispozici ani kuchaře a valnou část personálu. Večeři tak muž, zvyklý jíst pouze v michelinských restauracích, zaplatil ze svého a zvolil vskutku nestandardní cestu. „V éře gurmánského stravování a obsese zdravými ingrediencemi je toto počínání návratem do starých, bezstarostných časů amerického stravování, kdy se nikdo nezabýval dotazem, zda ta rajčata jsou z lokální produkce, časů, kdy první dáma neměla na pozemku Bílého domu zeleninovou zahrádku a včelí úly,“ upozornily New York Times na paradox, absurditu, nebo možná recesi, kterou Trump vytvořil. Sportovci si nakonec na hamburgerech, wrapech a kuřecích nugetách, servírovaných na stříbrných podnosech, pochutnali (nebo pochutnat museli, těžko říct).
-
Koupené mistrovství v Kataru
Mistrovství v katarském Dauhá si vysloužilo nejednu kritiku: Ekologové vytýkali megalomanské přípravy i na plné pecky pracující klimatizace, zdravotníci upozorňovali na ohrožené zdraví sportovců. Na paškálu byly také neskutečné sumy peněz, které Katar investuje do sportu, i když jde o zemi, kde sport nikoho moc nebere. Fakt, že se sport stal komoditou podobnou ropě nebo zlatu, mnohým nepřijde normální. Ve světě je ale sport měřítkem vyspělosti a Katar chce, abychom zemi viděli jinak než jako poušť s beduíny a hrstkou šejků. Nezapomeňme na šampionát ve fotbale, který se tu koná už za dva roky. Není náhodou, že právě Katar získal za nesmyslné peníze pařížský fotbalový klub a rovnou k němu přikoupil i hvězdného Neymara. Všechny tyto kroky jsou přípravou na „velké fotbalové finále“ a taky ukázkou pro místní, že sport může být skvělá zábava.
-
Nadopované Rusko
Megaskandál, který vystrkuje růžky už mnoho let, a kterého jsme si výrazněji všimli už na olympiádě v Pchjongčchangu, kde Ruská výprava kvůli skandálům dorazila v omezeném počtu a pod olympijskou vlajkou. Loni vleklý skandál opět vyvrcholil dalším nedodáním podkladů ze strany Ruska a nekompromisním trestem. Novináři si loni v titulcích na účet ruského sportu hodně užívali a parafrázovali nejednu floskuli, odkazující na Rusko: Zločin a trest, běž domů, Ivane, antidopingový car… takové hlášky padaly ve zprávách kolem dopingové polízanice. Nabídla se i hříčka s ruským kalendářem a opožděným dodáváním údajů z dopingových testů s odkazem k velké říjnové revoluci, která také proběhla až v listopadu. Svět (a nutno říct bývalý východní blok) si s dopingem prolezlého ruského sportu nadělal spoustu legrace, ale ona to taková sranda není.
Ruští sportovní funkcionáři si z žádného Raskolnikova příklad neberou, neváhají a místo nuceně odstoupivších „prohnilých“ volí jejich dosavadní zástupce. Jurij Ganus, šéf ruské antidopingové agentury RUSADA (mimochodem také ne úplně čisté instituce) slíbil očištění ruského sportu, dodání dat z laboratoří a požádal o pomoc samotného Putina. Data z laboratoří ale stejně dodána nebyla, tak světové antidopingové organizaci (WADA) došla trpělivost a udělila Rusku čtyřletý trest. Znamená to tedy například, že na olympiádě v Tokiu uvidíme pouze prokazatelně čisté ruské sportovce pod neutrální vlajkou. Na sklonku roku 2019 zaslala RUSADA nesouhlas s trestem a vše povede k arbitrážnímu soudu, který může trvat měsíce až roky. Tedy klidně až do další olympiády. Nutno dodat, že se ale ozývají i hlasy z druhé strany barikády – příkladem může být třeba hvězdná ruská výškařka Marija Lasickiene, která proti dopingu ostře bojuje a uveřejnila otevřený dopis, v němž jasně sděluje svůj názor.
-
Medvědobijci a válka s ochránci zvířat
V říjnu iSport publikoval článek o šíleném zápasníkovi Maximu Novoselovovi a jeho zápasu s medvědem. Rozhodně ale nebyl jediným, kdo se takovým kouskem vytáhl. Jeho kolega Chabib Nurmagomedov zápasil s medvědem už jako malý a nedává si pokoj ani dnes. Jeho zálibu i video ze zápasu z roku 1997 objevila společnost na ochranu zvířat PETA a rozhodla se vyhlásit „medvědobijcovi“ válku a upozornila na problém UFC (Ultimate Fight Championship, která provozuje elitní profesionální soutěž ve smíšených bojových uměních). „Vybízíme UFC, aby přehodnotila svůj vztah s panem Nurmagomedovem, dokud neprokáže jasnou změnu postoje a neprokáže zvířatům úctu, jakou si zaslouží,“ sdělila Elisa Allenová ředitelka anglické sekce PETA.
Zápasník se pak s medvěděm utkal ještě v roce 2014 a právě loni, což vzbudilo další vlnu protestů ochránců zvířat. Vše okořenil ještě zmíněný případ Maxima Novoselova. Nurmagomedov prohlásil, že medvěd je jeho starý kámoš, že se znají od dětství a že zápas byl zcela přátelský. Vyjádření samotného medvěda patrně nelze získat ani v zemi neomezených možností, takže nezbývá než si vytvořit vlastní úsudek. Třeba na základě videa z Instagramu zápasníkova trenéra:
-
Příliš mnoho gólů a nevkusné oslavy
Na přelomu června a července 2019 se ve Francii odehrálo mistrovství světa ve fotbale žen. Sport, který Evropa miluje, ale jeho ženská verze tolik netáhne. Možná proto, že muži jsou zvyklí na „úplně jiný fotbal“ a ženy na tento sport zase tolik nekoukají. Dámy v podkolenkách to zkrátka nemají úplně jednoduché. Trošku jinak je tomu ale ve Spojených státech: „Soccer“ zde není zdaleka národním sportem, ale jeho ženská verze táhne. Američanky totiž patří dlouhodobě k nejlepším a navíc i mají co říct. To se ale spoustě lidem nelíbí. Pro českého diváka možná „nenápadný“ šampionát vzbudil ve světě nejednu kontroverzi. Celý turnaj doprovázely výzvy fotbalistek, volajících po rovných platech mužů a žen. Spornou diskusi, která nabízí množství pádných argumentů na obou stranách barikády, vedla Megan Rapinoeová, Američanka, vyhlášená nejlepší hráčkou šampionátu, nejlepší střelkyně celého podniku a také sportovkyně roku podle časopisu Sports Illustrated, která je hlasem amerického ženského týmu i ženského sportu obecně. Tato dáma se nebojí říct svůj názor: V průběhu turnaje například na otázku novinářů prohlásila, že pokud Američanky mistrovství vyhrají, na žádnou návštěvu do Bílého domu nepůjde. Trump odpověděl: „Nejdřív by měla vyhrát a pak teprve mluvit.“ Následovala přestřelka na Twitteru, kde si Donald Trump navíc uřízl ostudu, když v příspěvku o Rapinoeové označil účet někoho úplně jiného…
Američanky nakonec dotáhly svoji spanilou jízdu až k poháru, ke kterému Rapinoeová spolu s Alex Morganovou přispěly obě po šesti gólech a staly se tak nejlepšími střelkyněmi turnaje. Morganová vstřelila dokonce pět gólů v jediném zápase. Ve skupině proti Thajsku vyhrály Američanky 13:0 nad Thajskem. A to byl další skandál. „Příliš mnoho gólů!“ „Radost Američanek byla nevkusná.“ „Mohly k vítězství přidat trošku více pokory a grácie.“ Takové byly titulky. „Sportovci by měli vždy hrát na úrovni svých schopností,“ oponovala na Twitteru tenistka Billie Jean Kingová oproti některým, kteří tvrdili, že Američanky si klidně mohly pár gólů odpustit. „Kdyby na nás kdokoli přišel s tím, že to neděláme dobře, nehrajeme tak, jak se má, nejsme dobrými reprezentanty svého sportu, má na to právo. Já mám ale pocit, že náš jediný přečiny byl ten včerejší výbuch radosti,“ shrnula Rapinoeová. Americký tým totiž předvedl i ukázkový smysl pro fair play – střelkyně Morganová po zápase utěšovala thajskou brankářku, kterou nešťastné skóre dohnalo k slzám.