Dřív bych byl na**aný. Šenkeřík o vývoji i Kladnu: Kdo čekal vyšší příčky…
Je mu 34 let, a byť nepatří mezi vysloužilce, s postupujícím věkem musí počítat. Hradecký obránce Petr Šenkeřík po přípravném zápase mezi jeho novým zaměstnavatelem a Spartou (0:2) odhalil, jak dospíval po hokejové stránce a nakolik si váží další příležitost v extralize. Nebere ji jako samozřejmost. „Kdybych dříve nehrál všechno, byl bych nasraný. Teď se priority mění,“ řekl mistr nejvyšší soutěže z loňského roku s Třincem.
Určitě vás neposílám do sportovního důchodu, nicméně jak se s věkem mění vaše příprava?
„Pokud chcete v tomto věku hrát a obstát v extralize, musíte se připravovat jinak. Všechno jde dopředu, hokej je rychlejší a nároky jsou vyšší. Myslíte i na stravu, aby tělo vydrželo, sezona bude hodně náročná kvůli Lize mistrů i olympiádě.“
Je ve vás nastavení, že každý další ročník v extralize se počítá?
„Určitě, jsem obrovsky rád za tuto šanci. Nejradši bych v Hradci zůstal do konce kariéry, protože stěhování s dětmi (půl roku a tři roky staré) není jednoduché. Není to tak, že bych rád kluby střídal. Zázemí i parta v Hradci je fajn, mohl by mi vyhovovat taky styl hokeje.“
Už jste se zabydlel?
„Ne, ale příští týden bychom měli mít svoje bydlení. Nastěhujeme děti do Hradce, už nebudu muset bydlet na hotelu a dojíždět na Moravu. Těším se na to.“
Ani návrat do Zlína v rámci budoucího loučení s hokejem by vás nelákal?
„Když jsem skončil v Budějovicích (2023) a čekal sedm měsíců, měl jsem spoustu nabídek z první ligy. Ale chtěl jsem se udržet v extralize za každou cenu. Dopadlo to titulem s Třincem, ale to předtím bylo na hlavu hodně náročné. Všechno zapadá do sebe. Dříve, kdybych nehrál všechno, byl bych nasraný. Teď se priority mění, i když bych samozřejmě rád hrál. Hlavní je ale týmový úspěch, to mě Třinec naučil. Individuality se tam nenosí, pokud v týmu jsou, neudrží se dlouho.“
Musel jste do podobného uvažování dospět?
„To je přirozené. Mladí chtějí hrát, mít co nejvíc bodů. Má to posloupnost. Mladší už nebudu a musím se přizpůsobit.“
V Hradci byste mohl mít důvěru, zvlášť při současné marodce v zadních řadách. Není v týmu panika?
„Přišel jsem já, Kovy (Lukáš Kovář), abychom zraněné nějak nahradili. Příprava probíhá a doufám, že víc zranění už nebude. Já se budu snažit dělat, co mi trenéři řeknou. Chci co nejvíc pomoct.“
Jak jste si vyhodnotil poslední angažmá v Kladně?
„Myslím si, že se vědělo, o co se bude hrát. Pokud někdo říkal, že míří na vyšší příčky, měl hlavu v oblacích. Šel jsem do Kladna s tím, že se chceme vyhnout baráži. Málem jsme skončili v předkole, což by bylo maximum. Byl jsem rád, že mě využívali, to je lepší pro každého hráče.“