Ještě nedávno byl tenhle tým vysmívaný. Barážový klub se mu říkalo. Bylo proč, mezi roky 2008-14 hrál baráž sedmkrát v řadě. Sedm let od té poslední byl stejný klub jednu výhru od postupu do finále. Neuvěřitelně rychlý progres. Co stojí za dvěma posledními úspěšnými sezonami?
Od odchodu Františka Výborného zařadila Boleslav zpátečku. Na plyn zase šlápla až po zapojení Radima Vrbaty a příchodu trenérů Radima Rulíka a Pavla Patery (tehdy ještě i Miloslava Hořavy). To se psal říjen 2018. Bruslaři se z chvostu tabulky vydrápali alespoň do čtvrtfinále. O rok později už zakončili základní část na 4. místě a jen vinou pandemie přišli o play off.
Současný ročník? Další zlepšení: 3. místo a nakonec neúspěšná semifinálová bitva s Třincem. Bruslaři zanechali stopu, jak koneckonců znělo jejich motto pro play off. Ukázali si, že se v klidu můžou měřit s největšími českými kluby. Tahle parta měla a stále bude mít sílu.
Úspěch se ale nerovná jen výsledkům. Ještě větší váhu má systematická práce s hráči. Pryč je doba, kdy se v Boleslavi přepláceli hokejisté, kteří neměli ke klubu žádný vztah. Teď se v BK naopak snaží ve velké míře přivádět mladé hráče, z kterých chce vyždímat, co půjde, a následně posunout za lepším.
Pojďme si v rychlosti shrnout pár jmen, která v posledních letech prošla v Mladé Boleslavi pod drilem Rulíka a Patery:
- Radim Zohorna. Přišel z Komety a po necelých dvou sezonách podepsal smlouvu s Pittsburghem, teď válí vedle Sidneyho Crosbyho. V nabídkách z NHL se dokonce mohl přehrabovat.
- Pavol Skalický. Když přišel do Boleslavi, měl za sebou už tři sezony v KHL a tři světové šampionáty. Jeho sezonním maximem ale bylo jen osm bodů. V dresu Bruslařů řádil, po dvou sezonách se katapultoval k angažmá ve Finsku a je rovněž na radaru týmů z NHL.
- David Šťastný. První dvě sezony? Nic moc, průměr. Poslední ročník? Absolutní uragán.
- Adam Zbořil. Kapitola sama pro sebe. Starší bratr beka z Bostonu hrál ve Finsku, pak dva roky za Nové Zámky, kde dělal i kapitána. Extraligoví manažeři o něm ani pořádně nevěděli. Kromě Mladé Boleslavi. Za dvě sezony u Bruslařů posbíral padesát bodů, stal se jednou z útočných opor.
A mohli bychom pokračovat i dál. V tomto smyslu je zarážející, když si pak čtu komentáře pod zprávami, že nějaký hráč posílí Boleslav: „Proč zrovna tam? Přece má na víc!“ a podobně. Tady máte důvod. Hráči a jejich agenti nejsou hloupí, sami vědí, kde se můžou nejvíce rozvíjet, kde na to dostanou prostor. A Boleslav je aktuálně ideální přestupní stanice směrem do zahraničí.
Teď mají dorazit další – Pavel Pýcha či Jan Dufek. Prvně jmenovaný dal Boleslavi přednost před Spartou, i když mu Pražané pravděpodobně nabízeli finančně lepší podmínky. Jenže produktivní bek ví, že v Boleslavi dostane prostor, navíc nebude tak pod tlakem. Dávám mu sezonu, maximálně dvě a už bude válet minimálně v KHL, spíš v NHL. Na to bych si klidně i vsadil.


