ZÁPISNÍK Z KOŠIC – Je to úděl „těch druhých“ měst. Během mistrovství světa se největší pozornost upíná do místa, kde hraje domácí tým. Tam na vás (většinou) odevšad buší pobláznění hokejem, kdežto v dějišti zbývajících skupin mnohdy ani nepoznáte, že se tady někdo honí za pukem. Letošní Košice tomuhle rozdílu nasazují korunu. Jako by tu kanadské nebo švédské hvězdy hrály jen tak mimochodem…
Majestátná Steel Arena, podle tvrzení na oficiálním webu jediná multifunkční aréna na Slovensku, je schovaná pod kopcem mezi paneláky. Jak trefné. Autobusy se špičkovými hokejisty se šinou k zadnímu vstupu kolem zaparkovaných aut na sídlišti.
Nikdo se za nimi neohlíží.
Košice, domov aktuálních neotřesitelných vládců slovenské extraligy, jako by šampionát tak úplně nepřijaly za svůj. Ano, fandí se Slovensku. Tak, jako všude jinde. Hrdě, intenzivně, hlasitě (ostatně, posuďte sami). Ale že vedle přes ulici hraje Nash, Ericsson, Phaneuf a další světoví plejeři z NHL, to nikoho moc nebere. Jako by o tom nikdo ani nevěděl.
Do hlediště ještě diváci chodí v docela obstojných počtech. A taky umějí udělat pořádný rámus i během tuctových zápasů. Třeba šlágr Kanada-USA za to stál i co se týká reje na zaplněných tribunách. Jenže když nepřijdete přímo k aréně, nebo před vámi neprofrčí jedna z mála tramvají s reklamou na šampionát, ani byste neřekli, že se v Košicích koná největší hokejová událost roku.
V centru visí jediný velký plakát s maskotem šampionátu, pár nenápadných vlaječek se třepotá ve větru na veřejném osvětlení. Zaniknou. Na náměstí jsou velké obrazovky s přenosy, ale když nehrají Slováci, nikdo se na ně nedívá…
Jo, to Bratislavou stačí projet. Klidně jenom po obchvatu. Billboardy, ze kterých bije do očí plamenné nadšení, pomalované autobusy, to ve vás vzbudí pořádný dojem: Tady se něco děje. Tady to žije hokejem. Místo toho v Košicích nejčastěji ze všeho narazíte na plakáty zvoucí k vystoupení Davida Guetty, oceňovaného francouzského DJe.
Jeden z nich visí přímo na Steel Areně. Je málem výraznější než poutač na mistrovství. Guru house music tu vystoupí příští středu, dva dny po posledním místním zápase šampionátu.
Zkrátka tehdy, až mu ten nadbytečný hokejový ansámbl vyklidí pole…
Místní fanoušci stejně nejvíc ze všeho dávají na odiv svou vášeň pro domácí reprezentaci. Podobně jako třeba v kterékoliv vesničce u maďarských hranic. Všude jezdí auta se slovenskými vlaječkami, do dresů národního týmu jsou oblečeny figuríny v obchodech, vlajky visí z řad balkónů. Nevadí, že Hanlonův tým hraje bídně, zápasy ‚našich chalanov‘ se sledují a prožívají hromadně.
Lidé tu žijí šampionátem, to ne, že ne. Akorát tedy tím, co se odehrává na druhé straně země. Je jim v podstatě jedno, jestli se zbylá utkání hrají za jejich barákem.
Ano, Slovensko je hokejová republika, jak tvrdí slogany. Ale Košice jako by ani nebyly jedním z měst, kde se hraje mistrovství světa…