Zraněné Krejčíkové vzali trofej. Hraj dobře a zase ti ji vrátíme, řekla jí šéfka
Barbora Krejčíková si ve wimbledonské šatně z pověrčivosti zabrala stejnou skříňku jako loni, opět bydlí u své anglické rodiny nedaleko All England Clubu. „Dodržuji tradice,“ usmívá se loňská šampionka, jež za obhajobou titulu vykročí na centrkurtu v úterý od 14.30 českého času proti vycházející hvězdě z Filipín Alexandře Ealaové. Ač Krejčíková v sezoně odehrála jen šest zápasů a na Tour se vrátila teprve nedávno, neklesá na mysli. „Cítím se odpočatější a dravější,“ vzkazuje soupeřkám devětadvacetiletá tenistka, jež dorazila psát svůj další příběh na trávě, která znamená svět.
Když vystoupíte v Londýně na stanici metra Southfields, odkud po Church Road proudí zástupy lidí do All England Clubu, potkáte Barboru Krejčíkovou na schodech. Její fotografie vedle dalších tenisových star zdobí oprýskané stěny a jsou připomínkou toho, co se před dvanácti měsíci stalo. Za černě natřenými branami All England Clubu tomu není jinak. „Je hrozně příjemné, že tu všude visí moje plakáty. Moc si toho vážím,“ děkuje Krejčíková.
Když je zpět, vracejí se jí vzpomínky. Jak večer před finále s Jasmine Paoliniovou zaháněla trému tak, že skočila na metro a vydala se na London Eye, obří ruské kolo u Temže. Jak skládala pro odreagování lego či hrála po večerech žolíky s anglickou rodinou, která ji už léta během Wimbledonu ubytovává. „Ale asi nejsilnější je pohled do mého boxu, když jsem vyhrála finále. Celý ten den byl jako pohádka a dlouho jsem nemohla uvěřit, že se vůbec stal,“ vybavuje si.
Loňskou slávu si před pár dny připomněla při trochu smutnějším ceremoniálu, jenž patří mezi nové. Oblékla si bílé sváteční šaty, namalovala se a černé auto ji přivezlo až ke vchodu wimbledonského centrkurtu. Tam si opět potěžkala originál trofeje Venus Rosewaterové. A pak ho musela oficiálně vrátit. „To už tak úžasné nebylo, ale Debbie mi řekla, že když budu hrát dobře, zase mi ji vrátí,“ popsala setkání s předsedkyní All England Clubu Deborah Jevansovou.
Článek pokračuje pod příspěvkem
Jenže obhájit titul ve Wimbledonu se jeví jako nesplnitelná mise. Za posledních osm ročníků měl travnatý grandslam osm různých vítězek, což je bezprecedentní éra od vzniku turnaje v roce 1884. Ve třetím tisíciletí se podařilo obhájit jen sestrám Williamsovým.
Markéta Vondroušová loni vypadla už v úvodním kole a oplakala to. Krejčíkovou, která ji vystřídala na trůnu, čeká neméně složitý úkol. Už v úterý ji v úvodním kole vyzve při svátku na hlavním stadionu Alexandra Ealaová, dvacetiletá slečna z Filipín, jež do míčů pálí rázně levou rukou a patří mezi budoucí stars.
Tenistkou se vyučila v akademii Rafaela Nadala na Mallorce, kde jí drží palce. V sobotu si poplakala v Eastbourne po historicky prvním filipínském finále na WTA Tour, v němž držela čtyři mečboly, ale nakonec padla s o rok mladší Australankou Mayou Jointovou 4:6, 6:1, 6:7 (10). Z posledních deseti zápasů na trávě má Ealaová bilanci 8:2 a vylétla už na 56. místo žebříčku.
„Zatím toho o ní moc nevím, protože je to mladá hráčka. Viděla jsem některé její zápasy, v první půlce roku si vedla dobře. Těším se, až si proti ní zahraju a uvidím, jak na tom mladá generace je,“ pravila neurčitě Krejčíková, jež si zažije vstupní zápas jako obhájkyně grandslamu podruhé v kariéře. Před třemi lety na Roland Garros v něm selhala, když padla s Francouzkou Dianou Parryovou. „Od té doby jsem se ale posunula,“ namítá.
České šampionky grandslamů při obhajobě
| Turnaj | Rok | Hráčka | Výsledek při obhajobě |
|---|---|---|---|
| Wimbledon | 1999 | Jana Novotná | Čtvrtfinále |
| Wimbledon | 2012 | Petra Kvitová | Čtvrtfinále |
| Wimbledon | 2015 | Petra Kvitová | 3. kolo |
| Roland Garros | 2021 | Barbora Krejčíková | 1. kolo |
| Wimbledon | 2024 | Markéta Vondroušová | 1. kolo |
| Wimbledon | 2025 | Barbora Krejčíková | ? |
Loni se jí ve Wimbledonu vše sešlo, mistrovské puzzle do sebe zaklapalo jak z dílny švýcarských mistrů. Mohla skončit už v úvodním kole během extrémně vyrovnané řeže s Ruskou Veronikou Kuděrmetovovou. Každým vybojovaným zápasem ale sílila, až tehdejší světovou hráčku číslo 32 nedokázal nikdo zastavit. Krejčíková je druhou nejníže postavenou šampionkou Wimbledonu v profesionální éře a tou, která při cestě za titulem poztrácela nejvíc gamů (76). „To je prostě moje cesta, vždycky jsem to měla složitý, musela jsem si procházet těžkými okamžiky a všechno si vydřít,“ kýve hlavou.
Letošní ročník nebude jiný. Po půlroční pauze zaviněné zraněním zad odehrála Krejčíková zatím jen šest zápasů. Minulý týden v Eastbourne odvrátila ve dvou dlouhých zápasech během dvou dní pět mečbolů proti britským tenistkám z druhé stovky Harriet Dartové a Jodie Burrageové. Před turnajem jí dělalo radost, že jí problémová záda dovolí trénovat dvoufázově. Po něm, že zvládla takovou porci tenisu. „Čelit Britkám, které na trávě vyrůstají, je složité. Super, že se mi to takhle povedlo. Určitě mi to dodalo hodně energie bojovat dál a snažit se vrátit zpátky na level, na kterém chci být, abych mohla nastupovat proti top hráčkám,“ těší Krejčíkovou.
Jenže ze čtvrtfinále v Eastbourne, letošního dosud největšího výsledku, se musela také odhlásit kvůli bolesti pravého stehna. Nejde o zranění, které by mělo ohrozit její start ve Wimbledonu. „Měla jsem pár dní volna. Nehrála jsem tenis a dělala jen věci mimo kurt. Cítím se každý den lépe a věřím, že v úterý bude vše dobré,“ hledí optimisticky do budoucna.
Doufá, že pokud pokorně půjde kolo od kola a bude znovu postupně budovat novou kampaň, může i letos zazářit. Vždyť loni do Londýna dorazila po mizerných výsledcích, co prohrála 7 z 9 zápasů. A pak během dvou týdnů vystřelila ve hvězdách.
I díky ní letos existuje šance na český hattrick ve Wimbledonu. „Bylo by nádherný, kdyby se povedl,“ zasní se jedna z tuctu Češek a Čechů na startu turnaje, který tuzemskému tenisu dělá obvykle velkou radost.
