Na začátku se to zdálo jako experiment. Eva Puskarčíková jako finišmanka, Veronika Vítková na druhém úseku… a do toho výsledky, které v novém roce příliš nadšení nebudily. Jenže bronz ze štafet žen a ´brambora´ u mužů v Oberhofu jsou důkazem, že když se vše sejde, musí se s českými biatlonisty dál počítat. Rozdíloví lídři jim sice zatím chybí, ale třeba i oni pomalu rostou.
Je to druhá medaile v sezoně a stejně jako se v prosinci zrodila ta první u Markéty Davidové ve vytrvalostním závodě, i tahle je příjemně nečekaná. České biatlonistky v nědělní štafetě v Oberhofu ukázaly, že se s nimi musí počítat a i přesto, že ani jedna z nich nepatří do třicítky průběžného pořadí SP, mohou se rvát o medaili.
Když se vše sejde.
Jsou v jiné roli, než když to v roce 2015 válcovaly a braly křišťálový globus. Více nevyzpytatelné. Potenciál mají, ale stejně tak i nestálost. Mohou skončit stejně tak třetí jako desáté a hůř. Těžko na ně sázet, nikdy je ale ani nesmíte předem odepisovat.
Veronika Vítková se stále do pohody dostává, Eva Puskarčíková jde též pomalu, ale jistě vzhůru a Lucie Charvátová z těžkých podmínek ještě jedním trestným kolem vytancovala se ctí. Do toho chyběla stabilní střelkyně Jessica Jislová.
A co Markéta Davidová? Sledovat ji v nědělním úseku štafety, tak jako by ani nebyl rozdíl, jestli jede ona nebo Gabriela Koukalová. Mladá hvězdička zase jednou ukázala svůj velký potenciál, ale i přes všechny pozitivní náznaky je třeba zůstat dál opatrný.
I ona sama tu roli opory odmítá a dělá dobře, neboť co teď potřebuje, je čistá hlava a soustředění na svou práci. A že je tam stále dost co zlepšovat hlavně na střelbě. Ještě den předtím udělala z dvaceti ran ve stíhačce osm chyb a pak najednou vyčistila bezchybně všech deset ran?
Umí to, jen je třeba to stabilizovat. A to chce čas. Ve 22 letech ho stále má.
Stejně jako i Jakub Štvrtecký, který byl v neděli dalším faktorem, proč česká štafeta nakonec mohla bojovat o medaili a skončila čtvrtá. Ten pro změnu střelecky vyhořel ve sprintu (8 chyb z 10 ran), ale teď jen třikrát dobíjel. I on nabízí nadějné zítřky českého týmu.
Ať tedy průběh sezony zatím vypadá jakkoliv, nesmí se zapomínat na to, že je tým na začátku olympijského cyklu a jako primární cíl vyhlásil především časování formy pro MS v Östersundu.
Až po něm bude proto možné dělat vysvědčení a hodnocení sezony.