Poprvé v životě se stala finišmankou štafety… a hned z toho byl parádní bronz! „A ta Vltava, co tam zněla? Tu jsem vnímala až na stupních. Po dojezdu jsem měla jen mlhavé vidění a hluchotu,“ smála se Eva Puskarčíková, která i v závěru bitvy v Oberhofu odolala před útokem Tiril Eckhoffové a pomohla českému týmu k druhé medaili v sezoně. Slova chvály měla i pro Markétu Davidovou.
Jak jste tedy ale zprvu reagovala, když vám trenéři řekli, že budete finišovat?
„No, byla jsem trochu vykulená a možná se toho trochu obávala. Zatím jsem vždy jela tak první nebo druhý úsek. Egil nás ale uklidňoval, že je to úplně jedno, jaký úsek jedeme, že musíme odevzdat maximum a nevšímat si nikoho okolo. Naštěstí to možná zapůsobilo doslova.“
A zapůsobilo to na vás i ve chvíli, kdy vám Markéta Davidová předávala štafetu na čtvrtém místě? Přeci jen to byla sice jiná zodpovědnost, ale i lákadlo, ne?
„To určitě. Makula mě hrozně potěšila, jak to tam stahovala… koukaly jsme na to s Peťou Sedláčkovou… a zároveň mi to i přitížilo, protože jsem se dostala do stresu.“ (směje se)
Dolehlo na vás i to, jak moc divoký závod se spoustou změn to byl?
„Ano, ale možná tím, jak to bylo proměnlivé a jak bylo vidět, že se může stát cokoliv, tak jsem se snažila držet tu střelbu. Soustředila jsem se hrozně moc na to, aby to padlo a překvapila jsem sama sebe, že jsem se z toho s prominutím nepodělala.“
Jak moc to bylo těžké to na střelnici ustát? Třeba Nicole Gontierová minula všech osm ran.
„Já jsem třeba osobně nechytila žádné extrémní poryvy. Když jsem ale zase byla na ležce, tak Francouzka vedle mě chybovala a šla na trestné kolo… takže těžko říct. Přišlo mi to podobné jako při nástřelu, ale nevím, co tam jiné holky potkalo. Když člověk viděl tu Gontier, jak tam nechala pět terčů, tak to člověka hrozně vyděsí, ale zase mě uklidnilo, když jsem viděla, že naše holky daly nulu na pět. Díky nim jsem věřila, že to snad tak strašné nebude.“
A překvapila vás o to víc i právě Davidová, která takto vybílila obě položky?„To jo no. To jsem měla úplně vykulené oči. A pak jsem měla vykulené podruhé, když jela na předávku. To jsem si z ní i dělala srandu, jestli si to někde nezkrátila. To, co tam předvedla, to nedokážu pochopit doteď. Začala jsem i pochybovat o tom, jestli je to člověk.“ (směje se)
Takže se hned stala terčem vašich vtípků?
„Jo, přesně. To jsme si pak z toho dělaly srandu pořád.“
Jak ale i pro vás bylo těžké v posledním úseku odrazit Norku Tiril Eckhoffovou, která v jednu chvíli dost stahovala?
„Já jsem se i v jednu chvíli otočila, a když jsem ji tam viděla, bála jsem se ji. Říkala jsem si ale, že musím prostě jet za tou Herrmannovou, věřila jsem, že ona dobře běhá, a když za ní budu viset co nejdéle, podaří se mi té Tiril odolat. A jí pak i došlo, protože jak to stahovala ze začátku, zašťavila se a už neměla v té poslední části síly. I v cíli mi to sama říkala, že už byla úplně kožená.“
A vy? Netroufala jste si ještě v závěru vyšlápnout si na Herrmannovou?
„No, ve finále mi kluci říkali, že jsem za ní byla malý kousíček, ale já byla v tu chvíli spíše vyděšená z té Tiril a jela jsem, co jsem mohla. A možná to i Herrmannová pak už v cíli vypustila. Nevím, každopádně já toho měla také dost, takže bych ji už určitě nedojela.“
Nakonec je z toho ale pro vás v Oberhofu třetí, třinácté a jednadvacáté místo. Čím to, že vám to zde tak sedí?
„Těžko říct, doufám, že ta pauza tomu trochu pomohla, ale možná je to i naším posazeným tréninkem. Že to letos máme postavené jinak… zatím to vypadá, že se člověk rozjíždí, tak snad to bude mít vzestupnou tendenci.“
Takže třeba na sobě cítíte, že ty síly jsou a má to vzestupnou tendenci?
„No, ráno, když jsem se probudila, tak mě nohy bolely teda pekelně, ale pak jsem to rozchodila a jsem ráda, že je třeba i v pondělí volno. Navíc bylo štěstí, že jsme ty závody v Oberhofu neměly v kuse, takže se to dalo.“
Jak tedy teď vyhlížíte závody v Ruhpoldingu. Sedí vám to tam?
„Já to tam mám ráda. Měla jsem tam hezké i špatné závody, ale celkově to tam mám radši než v Oberhofu. Je to taková moje srdeční záležitost, je mi to tam sympatičtější.“
