Také tenhle turnaj znovu ukázal, že na evropském poli můžeme hrát s každým. Se všemi soupeři to byly vyrovnané zápasy, s Finskem jsme byli jeho velkou část i lepší. Totéž v neděli s Ruskem. Bohužel jsme pokaždé měli pasáž, kdy nám to uteklo. Třetí třetina s Rusy už se dá označit za kolaps. Na druhou stranu bych z toho nedělal přehnané závěry, stane se.
Z hlavy by tohle utkání určitě nejraději smazal brankář Dominik Hrachovina. Jistě si to představoval úplně jinak, vůbec mu to nesedlo. Při řadě gólů nevypadal vůbec hezky. Svojí chybou dostal Rusy do zápasu, když snížili na 2:3. Nesedlo mu to. Hodně to ovlivnilo celý výsledek.
Totéž platí o spoustě vyloučení. Přijde mi, že o tomhle se mluví po každém repre turnaji. Řekl bych, že to pramení z přemíry snahy, občas možná z nešikovnosti. Subjektivně musím říct, že dlouhodobě na mě všichni tři naši soupeři působí výrazně lehčím dojmem. Nestresují, jednoduše využívají přesilovky, v zakončení jsou sebejistí. My se hrozně snažíme, to nejde nikomu upřít, z toho pak ale přichází zbytečné fauly.
Trenér Filip Pešán pak mluvil o tom, že se musíme naučit vyhrávat. S tím souhlasím. V hráčích se to musí vypěstovat. Pochybuji ale, že to zvládne on během pár dnů jednou za dva měsíce na nároďáku. Na každém zápase si najdete mnoho pozitivního, i když prohrajete. Asi ale není náhoda, že jsme pokaždé ztratili vedení, dvakrát dokonce dvougólové. Měli jsme hodně mladých kluků, pro ty i tohle může být dobrá zkušenost, ze které si něco odnesou.
Osobně ale spíš vidím pozitiva v jednotlivých hráčích. David Tomášek byl sice proti Rusům u pěti inkasovaných branek, přesto si stojím za tím, že z něj roste útočník jak blázen! Může se to stát. Kvalitní ofenzivní hráče je ale strašně těžké najít, on má v sobě obrovský talent. Působí na mě, že hraje s absolutním klidem. Stejný dojem mám i z Radana Lence, který v Liberci potichu roste v jednoho z nejlepších útočníků extraligy.
Na projevu týmu je pod koučem Pešánem patrný určitý rukopis. Hrajeme aktivní hokej založený na bruslení, vysokém forčekinku. Na nějaké delší soudy je však ještě pořád hodně brzo. Za sebe říkám, že všechno je v konečném důsledku o hráčích. Na Karjale vypadala hra výborně, byli tam ale trochu jiní hráči. Andrej Nestrašil, bratři Zohornové, a hlavně Filip Hronek. To jsou kluci, kteří snad budou hrát na mistrovství světa, takových ale moc nemáme.
Podruhé v řadě jsme skončili v turnaji poslední, z toho bych však tragédii nedělal. Pro trenéry je to i tak hlavně o výkonech jednotlivých hráčů, jak je zaujali směrem k šampionátu. Jak se dokázali prosazovat, jak dokázali zvládat krizové okamžiky. Z výsledků bych nestřílel.
Témata:
Česko, Švédsko, reprezentace, blog, komentář, euro hockey tour, Finsko, Rusko, sport, národní tým, hokej, Filip Pešán, David Tomášek, Radan Lenc, Švédské hokejové hry, Dominik Hrachovina, Jakub Koreis, Beijer Hockey Games, Sport na Heureka.cz
Související články
