Jan Podroužek
17. června 2016 • 22:24

Tým, boj a pravda, že Chorvati se oddělali především sami

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Remíza s Chorvatskem je skvělá věc. Stačí si porovnat oba týmy, přehrát si ještě v hlavě průběh zápasu, a nemůže vám vyjít nic jiného, než jde o neuvěřitelný bod. O nečekané vzkříšení, díky kterému si ještě Češi mohou dělat laskominy na osmifinále. Jenže pozor, nesmí zaniknout pravé příčiny. Nesmíme si lhát do kapsy...



Čeští hráči předvedli, že se nikdy nevzdají. Že se třeba přetrhnou, i když už to vypadá, že se zápasem nic dělat nejde. Že jako tým skutečně fungují. A byli za to všechno oceněni důležitým bodem.

Ovšem to je jen jedna část pravdy. Je totiž důležité vidět, že ta neskutečná věc, která se na hřišti odehrála, byla způsobená především chováním Chorvatů. Jak fanoušků, tak týmu.

Zaprvé ze hřiště slezl klíčový hráč Luka Modrič. Ať už šlo o lehké zranění, únavu, nebo byl soupeř prostě tak na hrušce, že si myslel, že už se nemůže nic stát, absence Modriče do zbytku zápasu promluvila.

Jejich mužstvo se navíc chovalo celkem bohorovně i v nadějných situacích, které si za stavu 2:0 dál vesele připravovalo. Místo pojistky přišlo snížení Milana Škody a logické obavy Balkánců o výsledek.

Právě ti Balkánci

Na tribuně se tedy předvedli, jen co je pravda. Iks minut se nehrálo, protože vymaštěná část jejich fanoušků házela dýmovnice, světlice, dělbuchy... A čtyři hráči je museli jít uklidňovat, prosit skoro na kolenou, aby toho nechali, aby se mohl dohrát dobře rozjetý zápas.

A když se pak pokračovalo, bylo Chorvatsko jako vyměněné. Z dominantního protivníka byl ustrašený plyšák, který nejen že vlastní technickou chybou daroval Česku penaltu, ale zároveň si dál přímo koledoval o třetí inkasovanou branku.

Prosím vás, nemám patent na pravdu, jen říkám, co vidím vlastním pohledem. A průběh utkání opravdu vyzníval drtivě pro Chorvatsko. V ničem nebyli Češi lepší, skoro na každém postu se svým protivníkem prohrávali, ať už fyzicky, nebo technicky.

Ukázal se podruhé na šampionátu absolutní limit, který už jen s týmovým pojetím nejde překročit. Ale vracíme se tím na začátek našeho povídání.

To týmové pojetí má smysl, povaha mužstva, tedy nepadnout do posledního hvizdu, se vyplácí. Pořád ovšem platí, že především Chorvati se oddělali sami. A že je na celém českém fotbale, aby si vychovávalo generace hráčů, aby po dlouhé době mohl lev jezdit na turnaje a být aspoň v některém zápase favoritem.

Ivan Rakitič (vpravo) při rozehrávání s Mariem Mandžukičem
Ivan Rakitič (vpravo) při rozehrávání s Mariem Mandžukičem

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud