Z logického extrému do logického extrému. Šilhavý by potřeboval najít kompromis
Nikdo netvrdí, že je to sranda. To ani omylem. Ale je pravda, že Jaroslav Šilhavý šel už dvakrát v ligové sezoně z extrému do extrému. Proti Teplicím nasadil sedm nových hráčů oproti prvnímu utkání třetího předkola Ligy mistrů s BATE, a po slabém výkonu byl rád za hubenou výhru 1:0. A teď proti Jihlavě nechal hrát všechny hvězdy, a předčasně ze hřiště musel zraněný Simon Deli. A v úterý hraje Slavia na Kypru play off Ligy mistrů.
Oběma krokům se dá naprosto rozumět. Třetí předkolo Ligy mistrů bylo pro klub tak důležité, že v danou chvíli prostě utkání s Teplicemi získalo punc boje, který musí zvládnout náhradníci. Šlo především o to, uhájit v odvetě v Bělorusku těsný náskok 1:0 a pak mít radost z toho, že se „sešívaní“ vrátí po letech zpátky do pohárové Evropy.
Tehdy si nakonec mohl Jaroslav Šilhavý mnout ruce dvakrát. Teplice udělal, i když v těžké křeči, a stejně tak i Evropu. Takže tři body v lize, plus hurá do skupiny aspoň v jedné z kontinentálních soutěží.
A co druhý případ?
I tady má chování kouče Šilhavého logiku.
Slavia si přehodila zápas s Jihlavou ze soboty na pátek, aby měla víc času před APOELem, a mohla tak zvolit nabušenou jedenáctku, která by si stihla v klidu odpočinout a šla by na play off Ligy mistrů. Asi hlavně kvůli tomu se to přehazovalo, třeba aby si stihla poprvé zahrát posila Eduard Sobol, a aby se všechny hvězdy pěkně nastartovaly před zápasem zápasů.
Tři body zase zůstaly v Edenu.
Zatímco co se týče Teplic, kde se škody počítaly pouze na očích slávistických fanoušků, kteří si asi představovali lepší výkon, teď už je to horší. Simon Deli se zranil a během druhého poločasu musel předčasně ze hry.
A Deli rozhodně není žádná tuctovka. I když má Slavia nepochybně široký kádr, osobnost a způsob hry afrického čahouna jsou tak nenapodobitelné a nezastupitelné, že jestli se do úterý neuzdraví, je to zkrátka velká ztráta v ambiciózní sestavě, která sní o Lize mistrů.
Chtělo by to najít nějaký kompromis. Jenže jak? Sedm děleno kompromisními dvěma je tři a půl, takže dělat maximálně tři až čtyři změny na zápas? Matika může být nápomocná, koneckonců kde kdo už s ní v téhle době „Moneyballů“ čachruje.
Anebo zkrátka šesti sedmi hráčům říct, že budou hrát všechno a kolem nich se to bude střídmě točit. To je možná dobrá cesta. Vždyť nemálo hráčů vám řekne, že radši hrají, než trénují.
