Zamáčknout slzu. Drtivá prohra nezakryje, kým Petr Čech byl, je a ještě bude
Stříbrná medaile ho na krku škrábala tak, že jen co mu ji přetáhli přes hlavu, za vteřinu letěla dolů. V tváři měl vyryté gigantické zklamání, aby ne, když před chvílí čtyřikrát vyplétal balon ze své sítě. Rozlučková prohra s kariérou 1:4 ve finále Evropské ligy je pro Petra Čecha neuvěřitelně krutá. Ale beztak nepřekryje jeho bohatý a obdivuhodný fotbalový život, který navíc zdaleka nekončí.
Petr Čech bude navždycky jednou z nejpozitivnějších osobností českého i československého fotbalu. Filmaři by řekli, že je to klasický protagonista, kladný hrdina. A čert vzal finále v Baku.
Víme, Arsenal prohrál jeden z nejdůležitějších zápasů poslední doby, mohl se konečně vrátit po dvou sezonách do Ligy mistrů, zatímco v jeho bráně stál český gólman. Kdekdo myslel na to, že proti Chelsea zažije romantickou rozlučku, tedy zrovna proti mužstvu, kde strávil jedenáct let, a ještě zakončí svou kariéru tak, že vrátí radost těžce zkoušeným fanouškům Arsenalu.
Celé to skončilo neslavně, spíš vyloženě špatně. Ale ten pocit, zřejmě i proto, že se Petr Čech umí s těžkými pády vyrovnávat neuvěřitelně rychle, odezní. Odezní spravedlivě rychle, pokud tedy nejste příznivci Gunners...
Pokud ne, třeba vám bude bližší bilancování mimořádně výživné a úchvatné kariéry odchovance Viktorie Plzeň.
To teď dělat nemusíme, Petr Čech vyhrál mraky trofejí, vychytal třeba památné finále Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov, v němž si dost možná zařídil definitivní nesmrtelnost, v Premier League přepsal několik brankářských rekordů, všechno tohle víme.
Ale to nejcennější, co po českém brankáři zůstane, nebudou jeho zlatem napěchované poličky a vitríny. Bude to v každém případě jeho skoro až renesanční osobnost, smysl pro učenlivost a ochota vzdělávat se, zdokonalovat se po všech stránkách.
Taky proto si jistě v Chelsea řekli, že mu nabídnou vysokou manažerskou funkci, takovou, jakou ve světovém fotbale mnoho českých postav nezastává. Když zmíníme Pavla Nedvěda, tak hned potom asi končíme...
Další bude Petr Čech, brzy zodpovědný za funkčnost jednoho z nejbohatších klubů světa. Jestliže ho doteď svět respektoval v rukavicích a symbolické helmě, bude ho stejně tak uznávat i jako kravaťáka.
Podruhé řečeno, Petr Čech, to totiž zdaleka nejsou jen získané trofeje, ale především jeho intelekt a smysl pro nesmírnou profesionalitu.
Tak zamáčknout slzu, a hodně štěstí v životě po životě.
