Zlatý. Stříbrný. Vypelichaný? Löw v kritickou chvíli popřel sám sebe
Mít v Česku taky takového stavitele, má už možná na strahovském vídrholci sochu jako blázen. Nebo bychom se ho taky přejedli a později vypudili? Je tenhle člověk nesmrtelný, nezapomenutelný, anebo si to v poslední fázi svého angažmá rozházel a převládá tahle pachuť? Je Joachim Löw prostě a jednoduše borec? Nebo poražený? Co myslíte?
Jen Josef Herberger trénoval německou reprezentaci déle než Löw. Dohromady neuvěřitelných třiadvacet let – a mohlo to být i víc, kdyby jeho působení nerušila druhá válka.
Ani náhodou se ale nenajde žádný trenér v historii západních sousedů, který posbíral tolik medailí co Löw.
Třeba to zmíněné dlouhatánské působení Herbergera přineslo „jen“ jeden světový titul v roce 1954. Zato doslova neuvěřitelný, protože tenkrát se bralo za hotové, že ve Švýcarsku vyhrají „Létající Maďaři“. Přičemž všem nasází, co se do nich vejde. Vzpurní Němci ovšem otočili prohrané finále z 0:2 na 3:2. Dodneška se tomu říká „Bernský zázrak“ nebo „Zázrak z Bernu“.
Löwovu patnáctiletou éru u Die Mannschaft lemují stříbro a dvě semifinále EURO, jeden bronz z mistrovství světa a pak hlavně titul. Půl milionu Němců tehdy v červenci 2014 skákalo radostí před berlínskou Braniborskou branou, když Thomas Müller a spol. přivezli z Brazílie ikonickou sošku. A do zbytku světa se vtipné oslavné choreografie nadšených hráčů dostaly prostřednictvím televize a internetu.
Německý fotbal byl na vrcholu. Příkladem preciznosti, metodické práce. Ostatní velké reprezentace mohla přepadnout panika, že tenhle soupeř jim na dlouho všechny trofeje vyfoukne. Aspoň taková atmosféra se nesla prostředím, umocněná pochopitelně třeba semifinálovým drastickým vítězstvím nad domácí Brazílií 7:1…
Až strojově chladnokrevně a krutě působili Němci, jakmile přišli na hřiště. Zvítězili a zase odešli. Takhle přímočaře to s míčem uměli vždycky jen oni. Jako když před časem popisoval v jedné americké talkshow známý herec Christoph Waltz, původem Rakušan, rozdíl mezi jeho národem a tím německým.
„Mluvíme vlastně stejně, rozdíl mezi námi ale je, že zatímco my máme projev, jako bychom tančili valčík, Němci jsou jako bitevní loď,“ vyprávěl americkému publiku a pěstí si při tom na znamení německé ostrosti bouchnul do dlaně.
Löw to však celé pozoroval pokaždé napjatě. Ať už se svými proslulými triky s nosem a kalhotami, nebo když
