Zodpovědnost Rosického, vina trenéra. Stav Sparty není o jednom člověku
Stav, do kterého to Sparta v úvodu jara dopracovala, není a nemůže být vinou jednoho člověka. Kolektivní podíl na tom mají hráči, trenéři i funkcionáři. Hlavní obžaloba ovšem padá na hlavu dvou mužů: sportovního ředitele Tomáše Rosického a nyní již bývalého kouče Václava Jílka.
Šéf sportovního úseku klubu samozřejmě nese plnou odpovědnost za to, koho do pozice hlavního trenéra instaloval. Bere ji, nijak se neschovává. Rosický loni na jaře ukázal na Jílka. S odstupem necelých devíti měsíců můžeme konstatovat, že zvolil špatně. Jedním dechem je však fér dodat, že se někdejší vynikající záložník zachoval tak, jak by to na jeho místě udělala většina.
V květnu nikomu nepřišlo zvláštní, že se Sparta rozhodla pro Jílka. Až na naprosté výjimky naopak tenhle tah dával odborné veřejnosti i fanouškům veškerou logiku. Jílek prostředí v klubu dokonale znal, coby asistent Vítězslava Lavičky přispěl k zisku mistrovského titulu, v Olomouci si vybudoval dobré renomé.
Ostatně, byli to i lidé přímo v letenském klubu, kteří za tuhle volbu mocně lobovali. Třeba šéf úseku mládeže Jaroslav Hřebík či kapitán Bořek Dočkal. Vyčítat nyní Rosickému, že zvolil, jak zvolil, by hraničilo s pokrytectvím.
Mnohem větším problémem je, že sportovní ředitel včas nezareagoval na vývoj sezony. Pokud měl po hodně nepovedeném podzimu byť jen náznak sebemenších pochybností, zda je Jílek skutečně ten pravý, měl poslechnout instinkty, bouchnout do stolu a zasáhnout okamžitě. Nakonec to udělal v momentě, kdy už tým a kouč byli v totální depresi.
Pořád platí, že Rosický je ve své funkci novicem, stále se učí. K pozici sportovního ředitele ovšem patří i to, že musíte dělat nepopulární rozhodnutí, být tvrdý a nesmlouvavý. To se bývalý hráč Arsenalu či Dortmundu stále potřebuje učit, čerstvá zkušenost by mu k tomu měla posloužit.
Ještě větší vina ovšem leží na samotném Jílkovi. Ve Spartě totiž dostal tolik prostoru a klidu na práci, o kterých se jeho předchůdcům ani nezdálo. Využít to ovšem nedokázal. Za polovinu sezony nedokázal smysluplně seskládat defenzivní linii, do zápasů zasahoval podivnými tahy, nepomáhal si ani vyjádřeními na tiskových konferencích.
O svých plánech mluvil hezky, fanouškům se to dobře četlo i poslouchalo. Opravdu viditelné činy se ale nedostavovaly, byly to spíš jen záblesky. Názorně se tak ukázalo, že odbornost a erudice jsou sice důležité, pro pozici hlavního trenéra (ve Spartě obzvlášť) je ovšem potřeba i silný osobnostní profil.
Jílek může být třeba tím nejlepším asistentem v celé republice. Pozice hlavního kouče největšího českého klubu pro něj ale byla příliš.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 58:10 | 72 |
| 2 |  | 30 | 60:22 | 66 |
| 3 |  | 30 | 55:35 | 50 |
| 4 |  | 30 | 46:41 | 49 |
| 5 |  | 30 | 50:38 | 47 |
| 6 |  | 30 | 42:34 | 45 |
| 7 |  | 30 | 46:45 | 43 |
| 8 |  | 30 | 38:41 | 42 |
| 9 |  | 30 | 35:35 | 42 |
| 10 |  | 30 | 48:52 | 40 |
| 11 |  | 30 | 36:37 | 36 |
| 12 |  | 30 | 29:49 | 31 |
| 13 |  | 30 | 25:47 | 27 |
| 14 |  | 30 | 23:39 | 26 |
| 15 |  | 30 | 16:47 | 23 |
| 16 |  | 30 | 19:54 | 21 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
