Liverpool a Kloppova monstra. Odkrýváme kořeny výjimečného týmu
Je mu čtrnáct, ale po magickém úterním večeru na stadionu Anfield se zařadil po bok hrdinů. Oakley Cannonier měl to štěstí, že byl vybrán jako jeden z podavačů míčů pro odvetné semifinále Ligy mistrů mezi Liverpoolem a Barcelonou. A byl to on, kdo pohotově poslal k Trentu Alexandru-Arnoldovi míč pro rozehrání rohového kopu.
Dál už to znáte, dvacetiletý krajní bek „Reds“ nejprve od míče odcházel, pak se rychle vrátil a do nepřipravené defenzivy Barcelony poslal centr, který Divock Origi proměnil ve čtvrtý, postupující gól.
Jestliže Arnoldovo řešení bylo dílem geniální improvizace, tak Cannonier splnil úkol, na který byl spolu s ostatními pečlivě připravován. Před utkáním totiž – podobně jako hráči – sedli kluci k videu a dívali se na sestřihy ze čtvrtfinálového zápasu Liverpoolu proti Portu, kde jim trenéři z klubové akademie ukazovali momenty, v nichž si podavači počínali zbytečně pomalu.
Analytici si při rozboru utkání Barcelony také všimli, že její hráči zpochybňují prakticky každé rozhodnutí sudího, které jde proti nim (to není nic překvapivého), zároveň jim připadalo, že Piqué a spol. v takových situacích na chvíli vypadnou z koncentrace. A tak, když dostal Liverpool možnost rohového kopu a míč se teprve kutálel na kraji vápna za čáru, Cannonier rychle poslal balon obránci, který následně započal dílo barcelonské zkázy.
Tenhle moment – stejně jako například předsezonní angažování Thomase Gronnemarka, trenérského specialisty na autová vhazování – výstižně ilustrují důraz na detail v podání Jürgena Kloppa a jeho realizačního týmu. A jen doplňují mozaiku, z níž vzešla mimořádná sezona Liverpoolu, třebaže stále může skončit bez trofeje.
Hlavní faktory impozantního tažení probíhající sezony jsou pochopitelně mnohem viditelnější. Mužstvo předvádí typický Kloppův fotbal (ano, oblíbená fráze „heavy metal“ fotbal). Vysunutý presink s neúnavným naháněním soupeře, který přijde o míč ve fázi, kdy je zranitelný, a následuje rychlý protiútok. Dále schopnost rychle přenášet hru či variabilita při standardních situacích.
Nic z toho by tak účinně nefungovalo, kdyby německý trenér nevytvořil specifickou atmosféru v kabině i v celém klubu. José Mourinho, bývalý kouč Manchesteru United, si občas rýpnul do Kloppa, že je až příliš veleben v médiích za herní styl, aniž by získal trofeje. Coby expert stanice beIN Sports ale po postupu „Reds“ do finále přispěchal s komplimentem. „Tohle není o taktice nebo nějaké filozofii. Tohle je o srdci a duši. A o fantastické empatii, kterou s touhle partou hráčů vytvořil.“
A tohle je základní bod. Co je to platné, když jste expert s pokrokovými myšlenkami, když jste taktický mág, pokud to neumíte dostat do hráčů.
