Budíček, žádají třinečtí fanoušci. Právem, Oceláři se trápí
„My chceme Třinec!“ skandovali fanoušci Ocelářů při dalším marném představení na domácí půdě. Po prohře s Libercem (2:5) padl Třinec doma i s Mountfieldem HK (1:5) a z bojů o první místo je najednou starost, jak zabrzdit sešup v extraligové tabulce.
Tohle že je jeden ze žhavých kandidátů na mistrovský titul? Třinečtí Oceláři aktuálně na ledě vypadají, jako by dny i noci naplno bušili hrubou kondici pro play off. Nohy tahají jako z medu, chybí jim jiskra, rychlost, prohrávají osobní souboje, pořádně se nedostanou do šance. Všude jsou o krok pozadu, vlastní brankoviště nechávají vymetené.
Pokud Oceláři vskutku dobíjí baterky a „obětovali“ tomu konec základní části, v pořádku. O úspěšné sezoně nerozhoduje umístění po 52. kole. O úspěchu, či neúspěchu rozhoduje až play off. Pokud tomu tak ovšem není a aktuální výkony jsou spíš obrázkem herní nepohody a citelné absence klíčových dříčů Krajíčka, Adamského a Ciencialy, je to pro realizační tým rozhodně alarmující.
Třinec teď hraje špatně. Na Liberec (2:5), ani na Mountfield (1:5) po reprezentační přestávce nestačil. Zaostával. Vidět byla jen snaha bez efektu. A nebyla to ojedinělá ztráta. Šest proher z devíti předchozích duelů mluví jasně. Suverenita Ocelářů je pryč. Přepnout jen tak na lusknutí prstů do módu play off nebude snadné.
Jasně to dali znát i fanoušci, když se z ochozů snášelo: „Budíček, budíček...“
