Video se připravuje ...
Třinečtí Oceláři slaví třetí mistrovský titul v historii klubu. Zasloužený. V průřezu celé sezony byli nejlepší, nejsilnější, nejstabilnější. Pravda, v sedmém semifinále jejich soupeře z Mladé Boleslavi poškodili sudí. Ale rozhodně se nedá říct, že by k titulu dokráčeli jen díky tomu. Vůbec ne. Ukázali dlouhodobou kvalitu a sílu. I v základní části, byť Prezidentský pohár o dva body brala Sparta.
„Pokud budu úplně upřímný, základní část jsme vyhráli jen díky tomu neštěstí v Třinci,“ poukázal v rozhovoru pro Sport trenér Miloslav Hořava na rodinnou tragédii Petra Vrány z konce dlouhodobé části. „Nebýt toho, vyhrál on a my skončili druzí.“ V play off se Hořavova slova potvrdila. Sparta sice v semifinále proti Liberci heroicky srovnala ze stavu 0:3 na 3:3, ale poslední krok nezvládla. Oceláři ve finále ano.
Jednoduše řečeno, sportovní ředitel Jan Peterek ve spolupráci s Václavem Varaďou a Markem Zadinou seskládali nejsilnější extraligový tým. S charakterem, rozdílovými hráči, obětavými dříči i nečekanými hrdiny. Upřímně, kdo by třeba před play off řekl, že brankář Ondřej Kacetl si bude hlasitě říkat o cenu MVP pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů? A že překoná rekordní zápis Romana Málka s šesti nulami v play off?
Třinec - Liberec: Petr Vrána mohl slavit přímo na ledě i se synem
Video se připravuje ...
Už v listopadu jsme ve Sportu psali, že Oceláři mají nejsilnější tým v klubové historii. Troufalé? Přehnané? Vzhledem k tomu, že hned v dalším kole Třinec hrubě nezvládnul zápas v Pardubicích (vedl 6:3 a prohrál 6:7 v prodloužení), se to mohlo zdát ustřelené. Nebylo.
Pro připomenutí. Oceláři před sezonou hledali nového kapitána, s klubem se loučili zkušení lídři Lukáš Krajíček, Martin Adamský, Jiří Polanský nebo Vladimír Roth. Za pochodu se řešila generační obměna kádru, de facto se formoval i nový brankářský tandem, protože odešli Patrik Bartošák a Petr Kváča. Do toho klasické starosti s nejistou budoucností ohledně celosvětové pandemie koronaviru. To vše Oceláři ustáli a zvládli. Nejlépe z extraligového pelotonu.
Čísla hovoří jasně. Za 26 sezon, které Třinečtí mezi elitou hrají, neměli lepší start. Sérii obodovaných zápasů drželi neskutečných dvacet (!) v řadě za sebou. I přes výpadek na přelomu prosince a ledna, kdy pro změnu nevyhráli desetkrát v kuse za tři body a měli v tomto období mizernou úspěšnost 23 %, dokázali útočit na klubový rekord v počtu nasbíraných bodů.
Třinec - Liberec: Domácí kouč Varaďa dostal k pětačtyřicátinám mistrovský pohár
Video se připravuje ...
Maximem Ocelářů zatím bylo 107 bodů z ročníku 2014/15. Teď skončili na 106 bodech, ve skóre byli 57 gólů v plusu (187:130). S tím, že poslední tři zápasy hráli po tragédii Petra Vrány otřesení a na hřištích soupeřů (prohra v Litvínově 2:3, prohra v Boleslavi 3:4, výhra v Budějovicích 4:0). Pro srovnání, ani v mistrovských sezonách 2010/11 (96 bodů, skóre 178:136) a 2018/19 (99 bodů, skóre 153:117) nebyli v základní části bodově úspěšnější.
V čem byla síla Ocelářů? Pokud to vezmete od nejvyšších pater:
1. Ambiciózní vedení a tomu odpovídající finanční podpora.
2. Špičkové zázemí, ideální podmínky k přípravě.
3. Pracovitý Jan Peterek v roli sportovního ředitele klubu.
4. Vynikající trenérský štáb v čele s neúprosným Václavem Varaďou.
5. Skvěle poskládaný tým, ve které každý znal svoji roli i místo v hierarchii. A co je klíčové, svoji roli také plnil.
Samozřejmě, elitní formace ve složení Stránský - Vrána - Růžička byla výrazně odskočená. V extralize jedna z nejúdernějších. Jenže třinecká sestava měla i hloubku. Tým zdaleka nestál pouze na trojici ostřílených borců a na tom, jestli se prosadí v přesilovkách nebo ne. Právě v tomto měli Oceláři v play off náskok před Spartou nebo Libercem. Udeřit mohla každá formace. A když ne udeřit, tak ubránit, sebrat sílu a energii.
Z Ocelářů byl prostě celý rok cítit hlad, energie i zdravé sebevědomí. Nenechali se vytočit slovními výpady, spornými situacemi nebo ostrými hity, které k play off neodmyslitelně patří. Varaďa se Zadinou drželi tým na špičkách. „Jaký trenér, takoví hráči,“ říkal Varaďa před čtyřmi lety po příchodu na třineckou střídačku v roli hlavního kouče. „Budu od hráčů očekávat zarputilost. A sám udělám maximum pro to, abychom byli úspěšní a hráli důstojnou roli v extralize.“
To se mu daří. S Třincem se od té doby pokaždé probil až do finále. A klubu to vyneslo stříbro (2018) a dva tituly (2019 a 2021). Zlato k drakům sedí.
Třinec - Liberec: Fanoušci Ocelářů ocenili poražené finalisty skandováním
Video se připravuje ...
HC Oceláři Třinec
Vše o klubu ZDE
Témata:
extraliga, finále, komentář, hokej, Květoslav Šimek, HC Oceláři Třinec, Liberec, Třinec, sportovní soutěž, Mladá Boleslav, Marek Zadina, Jan Peterek, Václav Varaďa, Lukáš Krajíček, Miloslav Hořava, Pohár prezidenta Českého svazu ledního hokeje, Hokej na Heureka.cz
Související články
