Vítkovice? Správná Stezka. Bojovaly, snažily se, ale na Třinec to nestačilo
Bojovaly, ale favorizovanému Třinci ve čtvrtfinále nesebraly ani jeden zápas. Přesto platí, že Vítkovice udělaly proti předchozím sezonám posun. A nejenom výsledkový. Zatímco před rokem vypadly v předkole s Kometou, když neudržely vedení 2:0 na zápasy, letos se přes Olomouc s hvězdným Davidem Krejčím přehouply (3:2).
Posun platí i pro základní část. Ostravané skončili dvakrát za sebou osmí, nicméně bodovou úspěšnost měli v aktuálním ročníku o něco vyšší (51,8 %). Před rokem byli na 47,4 %. Trenér Miloš Holaň se svým realizačním týmem klub posunul. Výsledkově i herně. Do Ostravy nejezdil nikdo rád, pořádnou šichtu za sebou mají i mistrovští Oceláři.
Čtvrtfinále 4:0 na zápasy sice na papíře vypadá jednoznačně, ale klame to. Třikrát se hrálo o jedinou branku. Rozhodovaly maličkosti, detaily. Třinecká trpělivost, kvalita v zakončení a sebevědomí získané sérií úspěšných tažení v play off. Pro srovnání. Z vítkovického týmu, který hrál s Třincem čtvrtfinále před třemi lety, zůstali na soupisce jen tři hráči (Dej, Dolejš, Guman). Oceláři měli pamětníků čtrnáct (včetně trenérů Varadi se Zadinou). Jsou sehraní, kompaktní.
Co se Vítkovicím povedlo, bylo obsazení brankoviště. Aleš Stezka, který před sezonou přišel z prvoligového Havířova, chytal v pětadvaceti letech své vůbec první extraligové play off. A přestože byl mezi hráči, které v průběhu vyřazovacích bojů skolila viróza a horečky, vedl si výborně. Pokud Vítkovice udrží kádr a směr, může tahle Stezka vést jenom vzhůru.
