V Plzni jsme viděli špičkový fotbal. Skvěle hráli domácí, velmi dobře Jablonec. Přesně tak si představuju, že by naše liga měla vypadat. Padaly nádherný góly, zápas měl tempo, obrátky ve skóre, k tomu poměrně dobrý výkon rozhodčího. U čeho se ale musím trochu víc zastavit, byla (skoro)pranice dvou významných person obou klubů, tedy Adolfa Šádka a Petra Rady.

Přiznám se, že v první chvíli jsem vůbec nevěděl, co si o tom mám myslet. Zápas jsem sledoval u televize a říkám klukům: Heleďte, ono to má čím dál větší grády. A to i o přestávce. Na začátku druhé půle pak vidím Petra, jak se s generálním manažerem Viktorie objímá, zničehonic vypadali jak největší kamarádi. Vůbec mi to nebylo jasný.
Nicméně dnes už vím, k čemu došlo. Já totiž Radu moc dobře znám. On by tímhle způsobem nestartoval zbůhdarma. Říkal jsem si, že se muselo stát něco moc ošklivýho. A taky že jo. Krmenčík mu řekl