Musím si zase rýpnout a pohrozit prstem. Před šlágrem mezi Plzní a Slavií jsem četl predikce mnoha expertů. I ve Sportu. Honzy Kollera, Ivana Kopeckého a Mirka Koubka. Už podruhé se všichni unisono spletli. Asi si je pozvu do Kozlovny na kobereček. Předpokládali, že Slavia bude unavená po Barceloně a věřili Plzni.

Pánové, v téhle fazoně jsou kluci z Edenu nezastavitelní. Necítí únavu, mají to postavené na kondici, na vytrvalosti. Je to mužstvo odlišující se českým zvyklostem. Ano, mohou být unavení, ale spíš psychicky, běhat budou furt. Zápas Slavia zvládla, pohár už má nachystaný, jen ho převzít.
Pro Plzeň to byl zápas o všechno, začátek tomu i nasvědčoval, měla tři solidní možnosti, gól ale nedala, nakonec prohrála 0:1. Trochu mě zklamala úroveň.
Fotbal nepřekročil tuzemský standard. S tím se ale dalo počítat. Je nemyslitelné, abychom viděli stejné divadlo jako proti Messimu a spol. To se stává jednou za čas. A jen v Lize mistrů.
Pak zase spadnete do české ligy, mužstva se znají, je složité se překvapit a spíš to pak celé sklouzává k takticky vedenému utkání a k boji. To se i ukázalo. Byl to docela tvrdej zápas, sudí Franěk rozdal celkem devět žlutých karet.
Limba ať si to srovná se svým svědomím
Je evidentní, že Slavia definitivně převzala od Plzně auru nejlepšího českého mužstva. Tuhle výměnu velmi oceňuju. Na západě Čech mají skvělého trenéra Vrbu,