Plzeň spadla z Hrušky. O Guľu se bojím, ať zkusí pivko! Messi do Anglie
Plzeň se zřítila z hrušky. Nebo spíš z Hrušky. Má za sebou hrůzostrašnej týden. Nejdřív Alkmaar, pak ostuda v Liberci. Všechno se jim zbořilo během pár dnů. Na rovinu, byl jsem zvědavej, kdy to přijde, kdy plzeňský přetechnizovaný fotbal přestane na soupeře platit. Nedávno jsem se v jednom ze svých komentářů zmiňoval, že už brzo může pominout kouzlo společných snídaní, videí a dalších věcí. A je to tady. Ve Sportu jsem si přečetl, že nyní dojde na souboj dvou světů. Šádkova selského rozumu a Guľova vědátorství. Jak to dopadne, nikdo neví.
Mám pocit, že pana Guľu trochu zvedly noviny. Psalo se o něm jen v dobrém, někdy dokonce v superlativech, což mu trochu ublížilo. Možná se viděl jako dokonalý trenér, a tak důsledně nehleděl na problémy, se kterými se mužstvo potýkalo v zápasech s opravdu silnými mužstvy.
Se zdviženým prstem jsem říkal: pozor, přijdou jiný časy, horší. Nicméně po dvou nevydařených zápasech nastal až moc velký humbuk. A to v celém klubu. Překvapení to ovšem není.
Na západě Čech je velitelem Adolf Šádek, tvrdá odezva se dala čekat. Připouštím, že se o Guľu docela bojím. Krucinál, vždyť stačilo dvacet vteřin a všechno bylo jinak. Sport je v tomhle krutej...
Kdyby Plzeňáci postoupili, měli pohodu. A to zejména finanční. Dostali by se do skupiny Evropské ligy, mohli dál uvažovat o Lize mistrů. Víte, před sezonou Šádek říkal, jak jsou finančně vykrytí, ale já mu nevěřím. Co slýchávám,
