NHL ještě docení Jágrův odkaz. Tady je SEDM důvodů, proč to pár let potrvá
Český fanoušek má jasno. Na obloze největších hvězd NHL patří Jaromíru Jágrovi čestné místo hned vedle Wayna Gretzkého, Bobby Orra, Gordieho Howea, Maria Lemieuxe. Koneckonců je druhým nejproduktivnějším hráčem historie (1921 bodů), třetím nejlepším střelcem (766 gólů) a kdo ví, jestli ho někdo z těchto pozic dokáže v budoucnu odstavit.
Když však zámořští experti sestavují žebříčky nejlepších hokejistů všech dob, a že se jich při nedávných oslavách sta let NHL vyrojilo, často se jim Jágr nevejde do TOP 10. A dokonce ani nebývá nejlepším Čechem. Je řazen někam na konec druhé desítky, do společnosti Martina Brodeura či Stana Mikity. Což byli úžasní hokejisté, všechna čest. Zůstává však otázka: proč sakra v očích tolika hokejových znalců nestojí pětinásobný vítěz kanadského bodování NHL po boku Orra nebo Lemieuxe?
Pojďme si na ni odpovědět trochu v souvislostech.
1. Jágr nebyl revolucionář. Když si to vezmeme po jednotlivých postech: Kanaďany tolik podceňovaný Dominik Hašek svým neortodoxním stylem naprosto změnil pohled na brankářské řemeslo. Od jeho dob platí, že hokejové učebnice jsou zbytečné, pokud si gólman sám dokáže najít styl, při nemž je úspěšný a efektivní. Ať se třeba půlku zápasu válí po ledě. Bobby Orr byl snad největším revolucionářem vůbec, i jako obránce dokázal vyhrávat kanadské bodování NHL a střílet hattricky (celkem devět!). Nebýt vleklých zranění, třeba by byl Wayne Gretzky na všech žebříčcích dvojkou. No, a jak právě „The Great One“ proměnil zámořský hokej i roli centra, tím vás snad ani nebudu unavovat. Stačí se podívat na YouTube. Nic z toho Jágr nebyl. Byl skvělé pravé křídlo, jedno z nejlepších v historii, ale hru jako takovou výrazně neobohatil ve stylu tři zmiňovaných borců.
