Mbappé hrál na EURO jen sebe. Vážím si Kalase, připomíná Vikinga
Nechci předstírat, že jsem znalec fotbalu, ale to víte, že jsem se koukal. A nejen na Čechy. Doufám, že turnaj po celé Evropě už se nikdy nebude opakovat. Lítání není nic příjemného. Řada sportovců létá nerada, hrozně se bojí, je to i zásah do biorytmu skrz časový posun. Naproti tomu Angličané hráli s výjimkou čtvrtfinále všechno ve Wembley. A to už zavání tím, co jsme tady měli za socialismu: všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.
Sledovat EURO jsem začal ve Francii. Manželka tam má rodinu ve velmi klidném městečku na Seině, 30 kilometrů od centra Paříže. Jak jsem tam vozil vnučky do školy, jedna mi říkala, že v její škole hrajou fotbal i holky. A za to, jak ho hrajou, jsou v hodinách tělesné výchovy oceňované známkami. To mě příjemně překvapilo.
Ovšem na turnaji mě Francouzi těžce zklamali. Jen díky Benzemovi měli chvilkové skvělé okamžiky, ale jinak nic moc. Mbappé hrál na sebe. Pogba dal v osmifinále gól a dělal grimasy, ale pak vyrobil fatální chybu v poslední minutě. To nebyl světový fotbal.
A teď už k našim. Zápas se Skotskem jsme zvládli bezvadně. S Chorvaty taky dobrý. Ale z hokeje mám pod kůží, co je v Kanadě zákon: chytit začátky třetin. A my jsme proti Chorvatům začátek druhého poločasu nechytli, Perušič to tam napálil.
Při utkání s Anglií jsem usínal, druhý poločas byl zoufalý z obou stran. Naopak zápas s Nizozemskem byl z našeho pohledu úplně mimořádný! Ohromný kolektivní výkon s obrovským nasazením. A právě kolektivní výkony teď slaví úspěchy, viz Švýcarsko nebo Rakousko. Nemají takové hvězdy, přesto jsou schopné ukázat sílu. Česko hrálo jako jeden muž, ale vyzdvihl bych Holeše a Vaclíka.
Byl jsem překvapený některými rozhodnutími trenéra. Nevěřil jsem Ševčíkovi, v některém z předchozích zápasů, do kterého naskočil v průběhu, to nebylo ono. Ale teď zahrál výborně. V základní skupině mi v české hře scházely průnikové přihrávky středem hřiště, které ovšem vyžadují přesnost a rychlé zpracování. U nás se hrálo pořád stereotypně do stran a následovaly centry. U kvalitních mužstev je přechod po té ose hřiště základ. A teď se to objevovalo od Ševčíka, Baráka. I od Jankta, který není tolik preferovaný, ale mně se líbí, protože je pohyblivý a má něco do sebe.
Kacířsky musím zmínit jedno podezření. Moc se mi v zápasech základní skupiny nezdál kapitán Darida. Doma jsem si pro sebe pokřikoval nějaká slova o tom, že bych ho nepostavil. A najednou se objevilo, že je zraněný a nebude hrát. Já si myslím, že to cítil i trenér a nechtěl kapitána sesadit na střídačku.
Omlouvám se, pokud jsem někoho urazil, ale mám dojem, že se domluvili na verzi zranění, protože trenér potřeboval Baráka a Ševčíka, kteří hráli výborně.
Ještě se chci zmínit o jednom hráči. Kalas mi připomíná Vikinga. Moc jsem mu nevěřil, ale s Nizozemci zahrál výborně. Podílel se na první brance, hraje výborně hlavou, týmový hráč. Je důsledný, blokuje, padá do ran, do přihrávek. Včas a dobře. Tohle znám z hokeje a velmi si toho vážím. I u Čelůstky. To umí málokdo. A je to aktivita ve fotbale trošku podceňovaná. Mužstva, která ji dělají a pomáhají tím gólmanovi, jsou na výši. Třeba u Francouzů mám pocit, že jsem to neviděl. Jako by si sebou byli moc jistí.
