Noční můra třineckého hokeje se vrací. Oceláři jdou v předkole play off na Zlín. Kdo má trošku přehled, ten ví. Pro ambiciózní tým je to nejhorší možná varianta ze všech (dvou) možností. Vsadím se, že by si Dopitova parta mnohem radši zajela stovky kilometrů do Chomutova a hledala způsob, jak ubránit ofenzivního fantoma Romana Červenku. Trenérský souboj hrdinů z Nagana Jiřího Dopity s Vladimírem Růžičkou by byl také tahákem.
Ale je to Zlín. Prokletý, nenáviděný rival. A nepokořený. Když Třinec ve vyřazovací části narazil na soka z Baťova města, byla to jeho stopka. Pokaždé v historii české nejvyšší soutěže. Už šestkrát v rozmezí let 1996-2014. Poslední zkušenost byla extra trpká. Čajánek a spol. v předloňském semifinále otočili sérii z 0:2 na 4:2 a nakonec dobyli titul.
Letos dostanou Oceláři k dispozici sedmý pokus. I když jdou do boje z tabulkově horší pozice, opět budou mírným favoritem. Jako téměř vždy v minulosti. Nabízí se, že to s nimi dopadne opět bledě.
Je fakt, že kombinační styl Třince sedí Vlachově výběru víc než silový projev Komety. Zlínští nebudou naštvaní, že vyrazí příští týden dvakrát do luxusní Werk Areny. Budou si věřit, to je zjevné.
Čísla a předpoklady jsou jedna věc. Druhá je ta, že Třinec je spící obr. Jeho spánek už trvá příliš dlouho na to, aby si mohl být jakýkoliv protivník předem něčím jistý. Tahle série bude dlouhá. Tvrdím, že se rozhodne příští neděli v pátém zápase. Doma bude Zlín…
Čestná buly v Třinci
Video se připravuje ...
