Janotkova Sigma začíná připomínat Svědíkovo Slovácko. S jedním obrovským rozdílem
BLOG MICHALA KVASNICI | V Česku najdete zábavnější celky, jejichž zápasy si díky atraktivitě pustíte radši. Olomouc je svá. Svým způsobem – i díky přístupu trenéra Tomáše Janotky – nekompromisní. Neměnná, někdy až malinko tvrdohlavá. Občas velmi pragmatická, ale hlavně úspěšná. Jestli se něco Sigmě, jejíž přerod začal už před rokem a půl omlazovací čistkou v kádru a pokračuje od léta pod novým ambiciózním klubovým vedením, nedá upřít, jsou to výsledky. Hanáci si vydobyli respekt, začínají připomínat Slovácko v éře Martina Svědíka.
Bylo kolem půl jedné ráno arménského času, když se trenér Noahu Sandro Perkovič posadil ve skromném press centru na Stadionu republiky za stoleček, aby zhodnotil porážku se Sigmou. „Překvapila nás intenzitou, agresivitou, vysokým presinkem. Neměli jsme na nic čas, nejsme na to zvyklí,“ vyprávěl zaskočeně. Jednačtyřicetiletý Chorvat nehledal alibi, jen upřímně chválil soupeře a věnoval mu při popisu utkání polovinu času ze své tiskové konference. Respekt byl znatelný.
Však i jeden arménský novinář chvíli předtím vybafnul na kouče Tomáše Janotku: „Takhle hrajete pořád?“ Jakoby domácí nechtěli uvěřit tomu, že favorit, na jehož výhru vypsaly sázkové kanceláře poloviční kurz oproti Olomouci a kterému datové predikce hned po losu základní fáze Konferenční ligy přisoudily velmi vysoké šance na postup do jara, si proti Hanákům absolutně neškrtl.
„Já ale vůbec nevím, proč jsme byli favoritem my,“ pokrčil rameny Perkovič. „Olomouc vyhrála pohár, musela vyřadit Slavii i Spartu. Když jsem byl v Dinamu Záhřeb, hráli jsme se Spartou a Plzní. Takže kvalitu českých týmů znám.“
Mnohdy jsou podobná vyjádření spíš kolegiální, ne tolik upřímná. Když si loni Manchester City „zatrénoval“ na Tehelném poli a bez zpocených dresů do Anglie doručil povinné tři body (4:0), génius Pep Guardiola dal Slovanu Bratislava rovněž milý kredit. Ze slušnosti. V Jerevanu byly však komplimenty směrem k Sigmě podpořené tím, co se dělo na trávníku. A navíc – nebylo to poprvé.
