Hokejový svaz připravoval změny u mládeže rok. A pak selhal v komunikaci
Možná, že má hokejový svaz v lecčems pravdu a Milan Antoš se ve svých názorech na reorganizaci mládežnických soutěží mýlí. Anebo taky ne. Hlavní je v tuto chvíli jiná věc, jestli hokejový svaz udělal v danou chvíli všechno pro to, aby předešel případným neshodám, až zprávu zveřejní, jestli byl maximálně otevřený a všem problematiku vysvětlil.
Za sebe říkám, že komunikační stránku věci nezvládl a podcenil. Jde o velmi zásadní změnu, pro trenéry, týmy, rodiče, i samotné hokejisty. V dorosteneckém a juniorském hokeji se toho mění poměrně dost. Vše ovšem odbyla jedna tisková zpráva zaslaná médiím. Svazový šéftrenér Slavomír Lener pak o změnách promluvil pro svazový informační internetový kanál a tím všechno mělo hasnout. Jedna strana formátu A4 a jeden výstup na webu, který zapadl.
Do médií pak svazoví představitelé nemluvili, kvůli časovému zaneprázdnění rozhovory odmítali, i když jim byl prostor nabízen.
Ale hlavně: Závažnost daného tématu je tak vysoká, že se k novému projektu měla svolat tisková konference, kde budou sedět všichni hlavní aktéři a odpoví na jakýkoliv dotaz, ať je sebepitomější. Proč? Z jediného důvodu, aby se předešlo nejasnostem, veškeré informace byly kompletní a úplné.
Ve zmíněné tiskové zprávě třeba absolutně chybí, jak svaz hodlá naložit s hráči ročníku 1999, kteří nyní mají za sebou první rok v juniorech. Z toho, co přišlo do mailových schránek všech redakcí, které následně zprávu otiskly, plyne, že se s ním vůbec nepočítá.
Je hezké, že svaz vydal svoje dementi k výrokům Milana Antoše, kde rozebírá, jak tenhle ročník dostane výjimku „over age“ a několik z nich bude moci hrát juniorskou extraligu dál. Ale říkám, že šlo předejít tomu, aby zděšení rodiče teď bombardovali trenéry, kluby i novináře s tím, co s tím klukem jako teď bude, když nikde v plánech nefiguruje. Jak? Otevřeností k informacím.
Svaz se pyšní tím, že projekt připravoval déle než rok, hrdě vypočítává, kdo všechno se na něm z řad bývalých význačných hráčů podílel, mimo jiné Libor Zábranský, Tomáš Vlasák, Václav Prospal, Martin Straka a Václav Varaďa.
Pokud to dalo vážně takovou práci a hodiny oponentur a úprav, zasloužila si tahle věc mnohem větší prezentaci než jednu tiskovou zprávou, která ani nemohla obsáhnout všechno.
Svaz investuje velké prostředky do náborových akcí, nelze upřít snahu s českým hokejem něco dělat. Prezident Tomáš Král a spol. rozhodně nesedí na balíku s penězi s tím, aby se korunky hlavně nerozkutálely. Prostředky se v hokeji investují, jen hokejové velení hrubě podceňuje svoji komunikaci směrem ven, což je velká škoda a chyba zároveň. Ne pro ty, co hrají extraligu a ty, co se hokejem živí, ale právě pro tu nejširší skupinu a mládež.
Je velmi pozitivní, že se hýbou ledy a s mládežnickým hokejem se něco děje. Je jedno, jestli tomu říkáte desatero, osmero, nebo nějak jinak. Klíčové je, že se koná, že se něco děje. Je nové rozhodnutí správné? Jedině čas odpoví, jestli ano, jako u každého dlouhodobého projektu. Ty předchozí ale moc slavných výsledků neměly, to je holý fakt.
Všechno ovšem mělo začít za dlouhým stolem, kde by seděli Tomáš Král, Slavomír Lener, Libor Zábranský, Martin Straka a třeba Josef Jandač, oni, kteří s navrženou formou souhlasí, jasně řekli, co si o projektu myslí, vyjmenovali výhody oproti minulému systému, měla by reorganizace mládežnických soutěží daleko lepší startovací pozici.
Takhle nezačala dobře. Byť myšlenka nemusí být špatná.