Varaďova cesta k úspěchu? Systém víc než kouzla, spoléhat bude na Dostála
Kolem vyřazování a dopisování jmen pro juniorské mistrovství světa je většinou veselo. Tenhle tam chybí. A tamten je opravdu lepší, než hráč, který vypadl? Teď je to stejné. Od pondělí běží už ten velký kemp, ve kterém se regulérně bojuje o místa pro MS. Ještě před ním udělal trenér Václav Varaďa první řez a poslal domů zajímavou partu hráčů. Mám tady lepší, vzkázal.
Na první pohled vypadá zvláštně, když se Varaďa dobrovolně vzdal jediného beka, který nastupoval pravidelně v extralize. Stanislav Svozil je hodně mladý hráč, pořád mu je teprve šestnáct, přesto se v Kometě dokázal adaptovat na dospělý hokej. A nic. Smůla. Na juniorský šampionát podle šéfa české lavičky nemá.
Možná. Je pravda, že juniorský hokej je hodně akční, dost se v něm létá. Svozil není hráč typu „utržený vagón“. Na první pohled mu daleko víc sedí dospělý hokej. Jenže třeba i na posledním Hlinka-Gretzky Cupu ukázal jinou devízu. Když turnaj začínal, nevybočoval z průměru. Když končil, patřil k nejlepším českým borcům, byť se celkově se mužstvu turnaj zrovna nevyvedl. Dovedl se adaptovat stejně jako na extraligu a pak vyčnívat. Nemohlo to být teď podobné?
Vím, že tenhle turnaj je hlavně pro ročník 2000, Svozil má ještě čas. Jenže? Výjimečný je, talent mu nechybí. Pokud si udrží výkonnost, pojede na šampionát za rok. A bude se na něm rozkoukávat. Kdyby dostal šanci teď, klidně někde na hraně sestavy, příští rok už pojede v roli lídra. Za dva roky by na něm tým vyloženě ležel.
Nakonec nebylo takovým překvapením, že ho Varaďa nevzal. Radši hraje na koncový ročník, což dokázal minulý rok. Obranu si zaplnil hráči ročníku 1999, ani jednoho beka nebral na zkušenou pro MS v Ostravě a Třinci. Dalo se čekat, že znovu vsadí na starší hráče.
Víc překvapilo, že z útoku škrtl směrem dopředu velmi nadaného Zdeňka Sedláka. Tenhle krok se dá číst tak, že víc je pro něj systém a poctivost než kreativita. Tou si chce naplnit maximálně první dva útoky, tam Sedláka neviděl. Radši chce bojovníky, defenzivně silné typy.
Pravda, díky tomu se může povést, že s Kanadou, Amerikou a Ruskem se Česko bude tahat o dobrý výsledek, protože má výjimečný klenot v podobě gólmana Lukáše Dostála. Pokud Varaďova parta zvládne hrát dobře dozadu, může držet kontakt s obry. Jenže když je o body neobere? Tak musí porazit Německo, aby se dostala do čtvrtfinále. No, a Němci tentokrát nejsou žádná parta výletníků, která si užije turnaj a sestoupí. Mají extrémně talentovaný tým, na ně až netypicky. Co kdyby pří klíčové bitvě chvíli chyběli Česku produktivní útočníci?
Samozřejmě, scénářů může nastat sto. A jiné, než je malují papírové předpoklady. Určitě je to tak, že Varaďa i přes extraligové vytížení v Třinci svoje hráče i soupeře přes rok sledoval. Má o nich přehled, dokonale zná každý detail. Má svůj plán. Nebo v to aspoň doufáte.
Ovšem přesně souběhu funkcí se prezident svazu Tomáš Král dřív obával. Nechtěl u dvacítky kouče, který působí i v klubu. Věděl, že trenér musí mít maximální přípravu jen na velký turnaj, znalosti každého detailu. Nakonec ale Varaďa na obou židlích zůstal.
Turnaj je teď i hodně o jeho práci, aby přesvědčil, že může fungovat slepenec klub + reprezentace. Před rokem se to nepovedlo. Na rovinu, tam mohl děkovat hlavně Dostálovi, že Česko nenakoupilo vaky plné gólů a neřešila se výsledková blamáž. Dopředu byl tým slabý, i když měl hvězdy typu Nečase, Kauta a Zadiny. Taková jména teď chybí. Za úspěchem má teď jít Česko jinou cestou. Ne přes ofenzivní kouzla, spíš přes kázeň a kouzla brankáře.
