Pod vrcholem. A teď kudy? Pardubice složily tým hvězd, ale čas neobejdou
Tři hodiny před startem sedmého finále lidi rozbalovali deky v Pardubicích na náměstí. Nedostali se do haly, nezbyl na ně lístek. Takže si chtěli zabrat aspoň dobré místo u velkoplošné obrazovky. Detaily, ale je na nich vidět hokejová horečka, která ve městě hoří. Nejdražší tým v dějinách české extraligy svoje fans bavil. Ostatní dráždil. Tak to chodí všude na světě. Kdo pořádá velké nákupy, dráždí. Pardubice utrácely hodně a prohrály sedmý zápas. Mají za sebou dobrou sezonu. Ale... Sezonu si patrně vyhodnotí jako dobrou. Vyhrát základní část a jít ve finále do prodloužení sedmého zápasu je slušný počin. Zásadní jen je, co klub přes léto udělá, aby splnil vysoké ambice, že vyhraje titul. A že se z něj stane vládce.
Na každé cestě nahoru se spálíte a uděláte chyby. Vždycky záleží, jestli a za jak dlouho se z nich poučíte. Třeba současný extraligový vládce z Třince jich taky nasekal mraky. Ve výsledku železárny utratily za svoje tituly víc peněz než nyní Petr Dědek.
Vzpomenete si ještě? Kdo měl jméno, Třinec po něm šel. Tomáš Kopecký, Kamil Kreps, Jakub Klepiš, Jakub Petružálek, Štefan Ružička, Roman Čechmánek a další se v klubu objevili, když Oceláři ladili svoje Galácticos bez zlata.
Zásadní pardubické poznání by v tuhle chvíli mělo být, že lídry si nikdy nekoupíte. Lídry si musíte ve vlastním fungujícím prostředí vychovat.
Dobrým příkladem je, že teď sklízí Ondřej Kacetl zasloužené poklony, jak se z něj stává pravidelná play off zeď a jak respektuje týmovou pozici. Milujete Daniela Voženílka, který nic nebalí, hraje na hraně sebeobětování a sekundu před koncem odvrátí vyřazení se Spartou. Hvězda v brance a beranidlo v útoku. Osobnosti, vlastně i lídři.
Před čtyřmi roky, když Pardubice zuby nehty udržely extraligu, právě v Dynamu končili.
