Mrázek se těší na Ovečkina a fandí Chelsea: Musíme Slávku porazit!
Je to taaaaam! Devět let se v Carolině play off nehrálo, až my jsme to teď dokázali urvat. Ani slovy nedokážu popsat, jak moc jsme teď šťastní. Já i celý tým. Definitivně jsme si to zajistili až kolo před koncem základní části, když jsme Devils, se kterými nám to letos fakt nešlo, porazili 3:1. Já měl skoro čtyřicet zákroků. Fanoušci byli úžasní, takhle hlasitou halu jsem tu ještě nezažil. Pocity byly parádní. Nejen pro nás jako hráče, ale pro všechny lidi v klubu, kteří denně makají a na tenhle úspěch roky čekali.
V kabině jsme pak odšpuntovali radost. Náš kouč Rody (Rod Brind'Amour) měl skvělý proslov. Trochu mi připomínal Al Pacina z filmu Vítězové a poražení. Bylo na něm vidět, že je dojatý. Mluvil s pokorou, vyzdvihl kluky, kteří jsou v organizaci už řadu let. Sezonu jsme skvěle začali, pak jsme měli trošku horší období, ale po Novém roce jsme to dokázali parádně nakopnout. Trénuje v NHL první rok a hned s námi dokázal tohle, klobouk dolů před ním. Je skvělý nejen trenér, ale i chlap.
V play off jdeme na Washington, obhájce Stanley Cupu. Nejtěžší možný soupeř. Mají velké, nepříjemné kluky, proti kterým se nehraje lehce. Řekl bych, že klíčem můžou být přesilovky, které oni mají výborné. Musíme si dávat bacha hlavně na Ovečkina, ale i další jejich střelce, není to jen o něm. Na souboje s ním se každopádně těším!
Připraveni jsme, doufám, dobře. De facto od Nového roku pro nás byl každý zápas jako play off. Museli jsme vyhrávat, vyhrabat se nahoru. Začalo se nám dařit. Šlapaly ale i další týmy kolem nás. V únoru jsme vyhráli jedenáct ze třinácti zápasů, pořád ale byl na hraně postupu rozdíl jednoho dvou bodů. Ostatní nám nepomohli. Museli jsme si to uhrát sami, a proto to byl boj až do samotného konce.
