Hertl byl žhavý a do toho přišel trest. U smlouvy jsem mu fandil. Cením si, že...
KOMENTÁŘ SLAVOMÍRA LENERA | Tomáš Hertl dostal minulý týden disciplinární trest na dva zápasy za sekání v utkání proti Calgary. Oplácel, Elias Lindholm ho předtím dvakrát krosčekoval do ruky. Mířil přesně tam, kde končí rukavice a začíná chránič předloktí. V těch místech to pořádně bolí, může vás taky vyřadit ze hry. Hertlíka to pořádně naštvalo, takže zvedl hokejku. Nebyl to švih, žádná silná rána. Měl dostat jen jeden zápas, jenže mu uškodilo, že se nehrálo. Nedošlo k tomu v zápalu boje, nýbrž během vhazování. To se posuzuje přísněji, jako kdyby se faulu dopustil po přerušení.
Zákrok jsem viděl, chápu Tomáše. Četl jsem i vyjádření ligy, tedy komise na ochranu zdraví, proč ho suspendovali. Na jednu stranu mu „pomohlo“, že rána nebyla svižnější, jinak by mu hrozil ještě vyšší trest. Liga uvedla, že zohlednili, že Hertl je férový hráč, nemá žádnou historii podobných faulů. Ale v této sezoně nastolili přísný trend a za útoky holí rozdávají tresty. Dostal ho Kuzněcov, Engvall, ale oba jen na jeden zápas.
Jestli jste viděli, jak šel Mason Shaw z Minnesoty asi před měsícem do Radima Šimka, to byl mnohem krutější zákrok na hlavu než Hertlův blikanec. Přesto trestu unikl. NHL v těchhle věcech postupuje citlivě, jsem však přesvědčený, že v Tomášově případě nevynesli spravedlivý verdikt. Měl dostat nejvýš jeden zápas. Pro výstrahu, jako upozornění, že tohle se prostě nedělá.
Všechno se sčítá. Tomáš nosí v San Jose na dresu céčko. Chová se jako kapitán, rve se za svůj klub. Ví, že se nedaří a dostat se do play off by byl skoro zázrak. Jenže když hrajete, chcete vyhrávat, ať jste na druhém místě nebo na
