Hertl píše z NHL: Co mu chybí oproti Vrbatovi a jak se chystá na play off
Konečně je to tu! Vrchol sezony, na který se všichni těšíme celý rok. Play off. Boje o ten krásný Stanley Cup. My začínáme s Anaheimem, který je naším obrovským rivalem. Máme to k sobě tak hodinku letadlem, blíž nikdo není. Pro mě je to srovnatelné derby jako Sparta-Slavia v Česku. Proti Anaheimu jsem ale ve vyřazovacích bojích nikdy nehrál, moc se na to těším. Už v základní části jsou naše zápasy pořádně vyhrocené, vždycky pěkná řežba. Poslední měsíce hrají skvěle, bude to těžká série. Jsem fakt rád, že nemusíme cestovat nikam daleko.
V roce 2016, kdy jsme došli až do finále, jsme měli v prvním kole Los Angeles, ale potom už všechny soupeře vzdálené přes čtyři hodiny letu. Kdežto náš soupeř Pittsburgh to měl všechno ve vzdálenosti, že mohli jezdit autem. Měl jsem pak sám problém se spánkem a časovými posuny. Tohle teď nehrozí. Na zápasy s Ducks se těším i kvůli Ondrovi Kašemu, ze kterého roste jeden z jejich klíčových hráčů. Budu mu ale permanentně v zádech, nic mu nedaruju.
Trochu mě mrzí, že jsme se na play off nedokázali líp naladit výsledkově. V březnu jsme vyhráli osm zápasů po sobě, teď na konci základní části jsme rupli pětkrát z posledních šesti utkání.
Stanley Cup je ale oproti dlouhodobé části úplně jiná soutěž. Říká to každý a opravdu to tak je. Nejde to vůbec srovnat. Sám jsem tomu nevěřil, když jsem sem přišel, ale vážně ta rychlost a tvrdost je na úplně jiném levelu. Já tyhle zápasy miluju, už se jich nemůžu dočkat. Chci je hrát co nejdéle.
Už jsem taky začal zapouštět vousy. V pátek jsem se ještě naposledy oholil a teď už to nechávám růst. Doufám, že budeme postupovat a budu je mít co nejdelší. Takový Brent Burns a Joe Thornton mají ale play off celý rok.
