Dva týdny nicnedělání naposled před 10 lety. Covidový test? Slivovice!
Ano! Konečně můžeme mít aspoň trochu dobrou náladu. Právě jsem v Anaheimu nasedl do autobusu a jedeme na letiště. Hraje hudba, kluci se baví. Bodejť by ne, vždyť jsme poprvé v sezoně vyhráli tři zápasy v řadě. Ducks jsme ve dvojzápase porazili 6:0 a 3:1. O šest gólů jsme naposledy někoho porazili v říjnu 2018, takže paráda. Jsem strašně rád.
Sezona není jednoduchá, na play off zatím ztrácíme, ale zbraně určitě neskládáme.
Pro všechny je to velká vzpruha. Dali jsme góly, zachytali skvěle oba brankáři. Já se vrátil na led po více než dvou týdnech, kdy jsem se pral s covidem. Pomohl jsem ve dvou duelech třemi body, kéž by to takhle šlapalo i dál.
Vůbec jsem nevěděl, co od návratu na led čekat. Abych dva týdny nedělal fakt vůbec nic? To se mi stalo naposledy před deseti lety. Nemohl jsem nic. Teď jsem do toho skočil a rovnou zápasy back-to-back. A taky to cítím! Je to, jako bych sezonu začínal znovu, od nuly. Jsem rád, že sedím. Vítězství ale rychlejšímu odeznění únavy hodně pomůže.
Včera jsem odehrál přes dvacet minut. Už to docela šlo. Před prvním zápasem v pátek jsem ale po rozbruslení myslel, že zajdu za trenérem, ať mě tam dá na pět minut a hotovo. Byla to hrůza, naštěstí jsem se do toho dostal. Nohy začaly od druhé třetiny fungovat. Snad to vydrží.
Musím říct, že mě covid docela sundal. První večer byl nejhorší. Měl jsem vysokou horečku. Manželka pode mnou každých pár minut měnila ručníky, jak ze mě lilo. Pak přišla
