Bulíř se uvedl v Magnitogorsku dobře, v Rusku se chytí
Michal Bulíř měl skvělý start do extraligy a hned po něm sáhnul Magnitogorsk. Trošku mě překvapilo, že Liberec pustil klíčového hráče. Na druhou stranu, Bulíř má 27 roků, je to jeho první zahraniční angažmá a další by už nemuselo nikdy přijít. Rozhodly asi i trenérské vztahy, vazba mezi českými kluky Filipem Pešánem a Josefem Jandačem tam určitě sehrála roli.
Většina trenérů se pochopitelně brání odchodům v rozehrané soutěži, každý myslí hlavně na sebe, na svoje výsledky. Liberci se dařilo, stoupal tabulkou a bez Bulířových gólů to bude mít složitější. Ale pořád se to pro český klub vyplatí ekonomicky. To hraje dost velkou roli. Pokud je klub z KHL ochotný dát za hráče odstupné, je to vždycky finančně zajímavé.
Pro naše hráče v lize je to dobrá zpráva. Ví se o nich. Když budou podávat špičkové výkony, může se najít klub, který ho dostane do úplně jiných sfér. Nejen finančních. KHL je zabezpečená po všech stránkách. Je to druhá nejlepší soutěž světa, byť se to třeba se švédskou nebo finskou ligou těžko porovnává, ale obecně to tak je. Většina hráčů o tomhle sní. Když ne NHL, tak KHL.
Přechod z extraligy do KHL je samozřejmě skok. Záleží na jedincích, jak se s tím kdo srovná. Ne všichni se adaptovali. Byli výborní hráči, kteří neuspěli a za měsíc jeli zpátky. A pak třeba takoví, co u nás byli průměrní a tam vyrostli do špičky. Záleží na tom, jak je hráč odolný, jak se mu daří, jak se chytne psychicky. A jak stráví cestování. Nebo spíš časové posuny. Já vždycky říkal, že cestování je v Rusku snazší. U nás jsem byl šest hodin v autobuse do Litvínova, šest zpátky. V Rusku se letí tři, čtyři hodiny. Ale časové posuny jsou nepříjemné. Kolikrát je mezi štacemi devět hodin rozdíl a tohle ne každý zvládne.
Klíčové samozřejmě je, aby se nováčkům hned ze startu dařilo. Když tam přijde kluk z Česka, nevyjde mu prvních pět zápasů, už se na něj dívají přes prsty. Za měsíc může být zpátky. To ale podle mého u Bulíře nehrozí. Hned v prvním zápase dal gól, uvedl se. A má podporu trenérů.
Když jsme u trenérů. Nevím, jaký má Magnitogorsk cíl, jak si to funkcionáři představují. Jestli chtějí hrát první místo, nebo stačí být nahoře? Faktem je, že čeští trenéři Josef Jandač a Jiří Kalous nemají start špatný, jsou kolem pátého místa v divizi.
Pravda, moderní historie Magnitky, to je jenom boj o medaile. A jako cíl vítězství v lize. Nevím, jak to mají nastaveno teď, ale pro začátek to není špatné. Podle mého se naši trenéři docela dobře uchytili. I pro ně platí to samé, co pro nové hráče. Je prostě třeba vyhrávat hned od začátku. Také jsou pod velkým tlakem.
Pokud jsem dobře četl ruské noviny, tak na Jandače s Kalousem byl tlak už v přípravě. Prohráli pár zápasů, nevyhráli nějaký turnaj a už je odepisovali. Kdo to je? Proč Magnitka nehraje? Uklidnilo se to až po domácím turnaji před sezonou a po slušném začátku ligy. Teď mají podle mého stabilní pozici, ale dokazovat to budou muset pořád. Oni jsou zkušení trenéři, hodně už si toho odtrénovali. Jen si musí zvyknout na specifika KHL a vůbec specifika ruských týmů.
