Škoda Poláka... Ale je dobře, že v zápase nechybí emoce
Sakra, škoda toho Poláka… Je mi jasné, že tohle se hokejovým fanouškům po třaskavé bitvě se Slováky honí hlavou. To je opravdu bolavá ztráta. Roman Polák, posila ze St. Louis, během třetiny a půl jasně ukázal, v čem je jeho síla. A proč je absence mimořádně citelná. Tenhle chlapík se těžko nahradí...
Jsou i další věci, které se nepovedly. Hra nebyla ideální, kouč Vladimír Růžička se oprávněně zlobil. I když v tréninku všem jasně zdůrazňoval, aby chodili do branky, zase se hráči pokoušeli o tahání akcí přes rohy. Trenér to okomentoval bez obalu, neschovával se za fráze.
Nenechal se ukolébat poměrem střel (33:16 pro český tým). Na rovinu dokázal pojmenovat problémy, stejně jako Jaromír Jágr. Ani on se nebál přiznat, že Slováci byli lepší…
Je dobře, že si tohle všechno tým uvědomuje. Že je na čem pracovat. Nebylo by nic horšího, než si namluvit nějaký falešný dojem ve stylu: Střely byly, ale vychytal nás gólman… Celkově měl zápas grády. Všechny musel dostat do varu. Emoce proudily. V hledišti. Na ledě. Na střídačce.
I po zápase. To když Růžička situaci u beka Romana Poláka okomentoval v emocích výstižně: Je to v hajzlu…
Celkově se dá říct, že tenhle zápas musel národní tým rozproudit. A navnadit na další duely. Pozitivní je určitě i to, že se nenechal zdeptat a ještě se vydrápal k vítězství. Děkuje hlavně obránci Ondřejovi Němcovi, nejlepšímu českému hráči. Ale i Jágrovi. Dlouho se spíše trápil. Ale pak znovu ukázal svou výjimečnost. Ale bylo by zbytečné o něm dál psát... O jeho umu každý ví.
Nevím, jak vy, ale ve mně zůstanou tři hlavní momenty po vypjaté bitvě. Škoda Poláka… Ale dobře, že českému startu nechybějí emoce. A musí se ocenit i hra Slováků, opravdu to zvládli výtečně na to, jak mladý a neostřílený poskládali tým.
Z českého pohledu je dobře, že je pořád na čem pracovat. Přesně v tomhle si trenér Růžička libuje. Chce, aby výkon týmu gradoval. A zlepšoval se. A ke zlepšení je tedy zatím pořádný prostor… A všichni to ví.
