Video se připravuje ...
BLOG ZDEŇKA JANDY | Někdy je fajn trochu zašťourat v novinářských archivech. I já jsem to během pátku udělal. A našel jsem třeba tohle: „Rezignace? Nevidím důvod.“ Nebo: „Nevím, jestli na účelové otázky mám stále odpovídat.“ Ještě jedna hláška: „Na to teď nebudu odpovídat a řešit. Já jsem byl na dvou turnajích úspěšný. A ono vždycky bývá, že některý nevyjde.“
To jsou autentická slova Aloise Hadamczika. Ano. Toho, který teď na Twitteru vzkazuje současnému kouči Karimu Jalonenovi, že bude žádat o vysvětlení, proč chyběla kreativita, odvaha, vůle a bojovnost. A při znalosti českého hokejového prostředí mu tímto jasně vzkázal, že udělá maximum, aby ho ze střídačky sesadil.
Současný šéf svazu si ale asi už nevzpomíná, jak reagoval on, když byl právě v roli reprezentačního trenéra. Zažil úspěchy, o tom není sporu. Ale i neúspěchy. Propadáky. Stačí připomenout MS v roce 2013. Tým skončil sedmý, čímž tehdy vyrovnal historicky nejhorší umístění.
Zpátky do archivu, co jsem tehdy napsal do komentáře o zpackaném turnaji: „Pokud by to nešlo jen jednomu nebo dvěma, může si člověk myslet, že zrovna oni se nepotkali s formou. Ale že nehraje nikdo? Není tedy náhodou problém rovněž v tom, jaký systém po nich chcete? Nejsou svázaní něčím, co nefunguje? Nevysilují se zbytečně něčím, co neklape, ale stojí to hodně sil, které pak nezbývají při vytváření šancí? A proto působí bez energie a šťávy?“
A teď zpátky k jeho tehdejší reakci: „Jestli se bude řešit můj konec? Na to nebudu odpovídat. Vždycky bývá, že některý turnaj nevyjde.“
A troufám si tvrdit, že tehdy, ve zmíněném roce 2013, to bylo ještě větší fiasko. Kouč měl k dispozici mnohem kvalitnější kádr než tentokrát Jalonen. Byli tam hráči jako Pavelec, Plekanec, Vrbata, Voráček, Z. Michálek, Židlický, Šmíd…
Co jméno, to pořádný kalibr. Ovšem skřípalo to. Dělo se právě to, o čem teď v rozhovoru pro sport.cz mluvil Petr Dědek, tedy Hadamczikův blízký spojenec. Že to vůbec mezi hráči a koučem nefungovalo. Nedokázal si je získat.
Porovnejte tehdejší tým s tím z Rigy. Trochu rozdíl, co? Ano, výkony byly také mizerné. O to není sporu. Ale nikdo z hráčů, ani mimo záznam, nemluvil o tom, že vzájemné vztahy byly narušené. To, že to nefungovalo na ledě, je druhá věc. Tehdy to prostě nefungovalo ani v kabině.
Propadák v roce 2013 ustál. Pokračoval dál.
A to má ještě současný svazový boss štěstí, že tehdejší generace byla plná hráčů, kteří ctili pravidlo číslo 1. To, co se dělo v kabině, nepouštěli ven. Kdyby to řekli naplno, to by se teprve děly věci... I tohle by si měl současný boss uvědomit.
Nebo ještě případ Soči 2014. Vyřazení ve čtvrtfinále. S Američany. S týmem, v němž byli TOP hráči v čele s Jágrem nebo Eliášem. Na tiskové konferenci se Hadamczika ptám, jestli z toho vyvodí zodpovědnost. „Nevidím důvod, když prohrajeme s tak silným soupeřem, jako jsou Američané, abych se hned rozhodoval, zda budu pokračovat. Jsem přesvědčený, že jsme vybrali tým, který byl v dané situaci ten nejlepší.“
A doplňující otázka: Nemáte obavy, že na vaše odvolání budou tlaky? „Nevím, jestli na účelové otázky mám stále odpovídat.“
Škoda že si boss Hadamczik nevzpomíná, jak se choval jako trenér Hadamczik.
Ale jeho vlastní výroky ho mohou usvědčit.
PS: Po Soči opravdu rezignoval. Svedl to na mediální lynč. Na nýmandy, kteří píšou do novin. Vybral si k tomu regionální Hitrádio Orion. Tak, aby nemusel čelit žádným dotazům.
Teď Jalonenovi pohrozil na Twitteru. Tak, aby nemusel čelit žádným dotazům.
Témata:
Česko, reprezentace, blog, sport, MS v hokeji 2023, MSLH23, Jaromír Jágr, Alois Hadamczik, Soči, Twitter, Zdeněk Janda, trenér, Petr Dědek, Kari Jalonen, Sport na Heureka.cz
Související články
