Před dvěma lety šokovala svět, když jako dívka ze základní školy vyhrála v Nairobi dorostenecké mistrovství světa na čtvrtce. Barbora Malíková od té doby na mládežnických šampionátech nasbírala další zlata a ve čtvrtek začíná další boj na ME do 19 letech v Boras. Tentokrát je to pro ni návrat po zimních zdravotních problémech.
Tehdy v Nairobi vtrhla do velkého atletického světa, šokovala sebevědomou taktikou, časem, kterým v Česku neměla konkurenci ani mezi dospělými a také odvážnými sny o tom, že se chce zapsat do historie. Vloni přidala zlata z dorosteneckého mistrovství Evropy v Györu a na podzim dokonce vyhrála mládežnickou olympiádu v Buenos Aires. Pak ale Barbora Malíková poznala, že ke sportovní kariéře patří i kroky zpět.
„Před Buenos mě bolela záda, s fyzio jsme je postupně dávali do kupy a na závod jsem byla připravená. Cestováním dostávají velkou zátěž, pořád je co zlepšovat,“ říká Malíková, jíž zimní sezonu pokazila natržená šlacha. „Vynechala jsem kvůli tomu celou halu a do hlavní sezony jsem nastupovala později a těžím víc z rychlosti, protože jsem tolik nenaběhala. Ale natržená šlacha už mě nezlobí. Bylo obtížné se z toho dostat, ale kvůli tomu zase rozumím více svému tělu.“
Malíková září především v závodech na jedno kolo, využívá ale své univerzality. Před rokem překvapila skvělým časem na půlce, kde zlomila šestadvacet let starý dorostenecký rekord Andrey Šuldesové. Letos naopak zkouší sprinty na 100 a 200 metrů.
„Stovka i dvoustovka mi pomáhá k rychlosti a baví mě. Na půlce se pořádně před čtvrtkou rozdýchám a vyběhnu trošku tempa. Určitě mi to ke čtvrtce pomáhá,“ vysvětluje Malíková. „Trenérka mě odmala vedla ke všestrannosti, tedy k vícebojům. A doteď jsem toho názoru, že je důležité mít rozhled. Navíc je to fajn zpestření, takže třeba časem, až budu vědět, jestli se budu věnovat naplno čtvrtce nebo půlce, tak se něco změní.“
Malíková má už letos jednu vrcholnou akci za sebou. Na Evropských hrách v Minsku se zúčastnila experimentu s revolučním soutěžním systémem DNA (dynamická nová atletika), který Evropská atletická asociace zkoušela ve snaze hledat nové formáty, jež by byly přitažlivé pro novou generaci fanoušků.
Atleti závodili v čtyřdenní týmové soutěži vyřazovacím způsobem a testovali výrazné novinky v pravidlech. Výškaři například mezi sebou licitovali při vybírání výšek, součástí byly smíšené štafety nebo závěrečný Hon (v originále The Hunt), štafeta složená z různých úseků, která startovala Gundersenovou metodou podle bodových výsledků předchozích disciplín.
„Nebudu lhát, ze začátku jsem si říkala, že to není dobré, a že se mi to nelíbí, protože mi ta pravidla přišla více jako cirkus než atletika,“ líčí Malíková. „Ale taková huntová štafeta na závěr? To bylo něco suprového - celý tým fandil. A, jak říkali i trenéři, takový kotel zažili snad jen u halové medaile Holuši v roce 2015 v Praze. Po celé akci to hodnotím jako super zážitek, ale takovýhle formát bych nechala akorát na Evropských hrách a podobných soutěžích.“
Malíková v Minsku přispěla ke stříbrné medaili čtvrtkařské smíšené štafety, v níž se sešla s o dva roky starší Ladou Vondrovou. Ta se stala minulý týden v Gävle vicemistryní Evropy do 22 let. Obě dvě znamenají pro českou čtvrtku slibnou budoucnost.
„S Ladou se normálně bavíme na závodech, nepřijde mi, že bychom byly nějaké rivalky. Prostě se zasmějeme nad tím, co jsme pokazily, a jsem ráda, že mám někoho mladého před sebou i v České republice,“ pochvaluje si Malíková.
Ve čtvrtek jí začíná vlastní šampionát v Boras, kde po svých zdravotních problémech nebude patřit mezi hlavní favoritky.
„Tento rok to je jiné, mám za sebou takovou přípravu – nepřípravu. Ale na velkých akcích se může stát cokoliv,“ věří Malíková. „Uvidíme, jak na tom budu zdravotně před závodem a to samé soupeřky, ale těším se, až zase nechám na ovále duši. Nyní mám za cíl finále.“
Související články
