Superboty pomáhají rekordům. Nový druh v systému. Kde je hranice?

Když si na stránkách mezinárodní federace Světová atletika pročtete obsáhlý profilový článek o nizozemské běžkyni Sifan Hassanové k jejímu parádnímu světovému rekordu z nedělního Hengela, o tzv. supertretrách nenajdete ani slovo. To důležité je ale mezi řádky.

„Zdála se klidná, měla situaci pod kontrolou. Přestože po většinu závodu na 10 000 metrů běžela v tempu 2:55 na kilometr, nezmatkovala, nebyla na ní znát únava," píše se v článku.

A právě o to jde. Hassanová sice celý závod v Hengelu běžela na úrovni blikajících světýlek technologie Wawelight, která jí napovídala úroveň pět let starého světového rekordu Etiopanky Almaz Ayanaové. Ale pak se od nich snadno odpoutala. V posledním kilometru výrazně zvedla tempo a v cíli byla v novém světovém rekordu 29:06,82 minuty, jímž Ayanaové výkon (29:17,45) rozmetala na kousky.

Rekordy poslední doby

A tady je ta klíčová otázka. Jak je možné, že měla v závěrečné fázi sílu na tak bombastické zrychlení? Můžeme zmínit schopnost tvrdé dřiny, loňskou absenci závodů spojenou s větším časem na trénink, životní motivaci ženy, která se kdysi v patnácti do Nizozemska vydala jako uprchlice z rodné Etiopie. Ale jeden důvod je zjevný. Boty jménem jménem ZoomX Dragonfly od jisté globální firmy z Oregonu, která svůj výrobek propaguje jako nejrychlejší boty na světě.

Jsou zřejmě současným vrcholem technologického vývoje běžeckých bot, který se od poslední olympiády v Riu dramaticky posunul. Slogan o nerychlejších tretrách je přitom zavádějící, protože boty za závodníka samozřejmě neběhají. Karbonový plátek a odlehčená pěna v mezipodešvi jim ale poskytují komfort a hlavně omezují ztrátu energie.

„Hlavní bonus těch treter je, že se člověk dostane v závodě do fáze, kdy netuhne v oblasti lýtek. Díky tomu udrží daleko déle běh na špičce. To pro běh znamená, že je všechno rychlejší. Je to o komfortu a šetrnosti k běžci," líčí mílař Filip Sasínek, který v tomto typu treter v zimě překonal halový národní rekord na 1500 metrů.

Revoluční tretry či boty pro vytrvalostní běhy na silnici redukují únavu, dovolují běžcům déle běžet rychleji. Po závodě nejsou nohy tak zničené, což usnadňuje regeneraci a vede k možnosti lepšího tréninku. Když přišla firma Nike v roce 2017 s prvním typem revolučních bot pod názvem Vaporfly, prezentovala, že novinka může zlepšit výkon o čtyři procenta. Podle sportovního vědce Rosse Tuckera by Keňan Eliud Kipchode při svém světovém rekordu v maratonu 2:01:39 hodiny, který zaběhl v roce 2018 v Berlíně, běžel v jiných botách za hranicí dvou hodin a tří minut.

Ve stejných botách běžela při svém světovém rekordu v maratonu i Keňanka Brigid Kosgeiová před dvěma lety v Chicagu.

„Ty boty prokazatelně zlepšily běžeckou rychlost vzhledem k vydanému úsilí, byly jako nové druhy v ekosystému bez svého predátora," uvádí další sportovní vědec Geoff Burns v článku publikovaném v časopise the British Journal Of Sports Medicine.

Jenže kde je hranice, kdy technologický pokrok může pomáhat, aniž by to bylo nefér? Svět plavání řešil podobný problém na světovém šampionátu 2009 v Římě, kde za vlnu nových rekordů mohly kosmické plavky LZR Racer od firmy Speedo. Byly sice později zakázány, ovšem rekordy v tabulkách zůstaly.

Světová atletika zkoumala hlavně to, jestli boty nedávají závodníkovi zpět příliš energie. Tedy podobný problém, který před lety nastal při posuzování případu beznohého čtvrtkaře Oscara Pistoriuse, jenž běhal s protézami z karbonových vláken. Od loňského jara platí pravidlo, podle nějž může být podrážka treter tlustá jen 3 centimetry. Na silnici je povolen ještě centimetr navíc.

Když Kipchoge na podzim 2019 ve Vídni při exhibičním závodě mimo tradiční regule zaběhl maraton pod dvě hodiny, jeho podrážka byla tlustší.

Klíčové pro uznávání výkonů dosažených v revolučních botách byla také jejich dostupnost na trhu. Světová atletika nastolila systém, v němž průběžně schvaluje nové prototypy, s nimiž je pak povoleno závodit.

„Kreativita a inovace technických týmů výrobců vybavení jsou jenom jedním z mnoha faktorů, které se musí sejít, aby mohl být překonán světový rekord," tvrdí Sebastian Coe, prezident Světové atletiky. „Musíte vzít v úvahu i jiné faktory, jako přípravu a motivaci atletů v olympijském roce."

Faktem ale je, že poté, co se nové běžecké boty staly na závodech normou, historické tabulky zažívají konstantní zemětřesení. A nejenom ve vytrvalostních závodech. Všeobecná úroveň se zásadně zvedla i na středních tratích.

Sám velký Coe, legendární hrdina středních tratí, v zimě přišel po 38 letech o britský rekord na 800 metrů ve prospěch Ellitota Gilese, který běžel v tretrách se značkou Air Zoom Victory.

Půlka i patnáctistovka jsou v olympijské sezoně na výjimečné úrovni, což poznává i národní rekordman na 1500 metrů Jakub Holuša, který o nominaci na Hry do Tokia tvrdě bojuje prostřednictvím olympijského žebříčku.

„Patnáctistovka má zlatou éru. Je to jedna z nejsilnějších atletických disciplín," líčí Holuša. A do jaké míry za to můžou nové tretry?

„Má to velký podíl. Když má člověk formu, tretry jsou pohodlné, ale hlavně se v nich dobře běhá. Jednoznačně je to hodně o tretrách," říká Holuša. Do hry navíc vstupuje konkurenční boj. Další globální značka Adidas má své vlastní superboty, nový prototyp Adizero Adios Pro 2 už nedávno zkoušeli elitní běžci při pražském maratonu The Battle of The Teams.

„Jako manažer atletů a organizátor mítinků jsem za to, aby výdobytky technologií lidstvu pomáhaly posouvat se vpřed," říká Alfonz Juck, manažer Zlaté Tretry Ostrava.

INSIDER Juck: Je to vývoj, dřív se běhalo na škváře

Atletika

1. června 2021 • 14:31

Bolt přišel o jeden ze svých rekordů. Překonal ho zázračný středoškolák

Atletika

15. ledna 2020 • 20:26

Atletika chce zakázat rekordní boty. Hvězda se brání: Běží člověk!