Ženy na desítce dohnaly Zátopka. A pro muže bude hůř, můžou za to boty
Trvalo to téměř na den sedmdesát let, ženy ale konečně dohnaly první z osobních rekordů legendárního Emila Zátopka na atletické dráze. Keňanka Beatrice Chebetová minulou sobotu v Eugene jako první žena v závodě na 10 000 metrů pokořila hranici 29 minut a její čas v cíli 28:54,14 minuty téměř přesně kopíroval Zátopkův slavný rekord z rozblácené dráhy v Bruselu z roku 1954. „Můžeme se dočkat toho, že rozdíly mezi muži a ženami se budou zmenšovat,“ věří bývalá reprezentantka Eva Vrabcová-Nývltová. Může za to hlavně nová generace superbot.
Podmínky tehdy neměl snadné, ale byl to Emil Zátopek.
„Když toho ostatní po sedmi kolech nechali a zůstala mi po nich jen rozblácená dráha, měl jsem co dělat, aby moje tempo nekleslo pod rekordní průměr,“ líčil Zátopek v knize Náš život pod pěti kruhy při vzpomínce na svůj rekordní běh na 10 000 metrů.
První červnový den roku 1954 v něm jako první muž překonal hranici 29 minut. Jeho čas v cíli?
28:54,2. Zátopek tím zakončil jeden z nejlepších týdnů své kariéry, dva dny předtím v Paříži smazal dvanáct let starý rekord na 5000 metrů Švéda Gundera Hägga. Po závodě v Bruselu dostal z vyčerpání horečku.
To Chebetová v sobotu v Eugene zaběhla přelomový čas s uvolněnou elegancí. O rekord se původně chtěla pokoušet Etiopanka Gudaf Tsegayová, když ale tři kola před koncem zpomalila, Chebetová se rozletěla vpřed. Tři roky starý čas další Etiopanky Letesenbet Gideyové smázla skoro o sedm sekund. A konečně se dostala na Zátopkovu úroveň. Jejich časy jsou s přihlédnutím k tomu, že v Bruselu se měřilo na desetiny sekundy, v podstatě totožné.
„Je neuvěřitelné, kam se to všechno posunulo. Myslím, že se můžeme brzy dočkat toho, že se rozdíly budou zmenšovat,“ říká Vrabcová-Nývltová. „Když se podíváte do ultramaratonu, tam vyhrávají ženy. Je tam větší prostor ke zlepšení, než v kategorii mužů. Tam se to bude fyziologicky přibližovat chlapským časům.“
V maratonu už ženy Zátopkovu výzvu překonaly dávno. Nejdelší olympijskou trať slavný Čech moc často neběhal. Jeho osobní rekord 2:23:04 hodiny pochází z jeho prvního maratonu z olympiády 1952 v Helsinkách. Loni v Berlíně posunula Etiopanka Tigst Assefaová ženský rekord na senzační číslo 2:11:53.
Obrovský posun ženského pole přímo souvisí s nástupem generace takzvaných superbot. Od roku 2017 se přední sportovní firmy předhání v jejich
