Maňasová dotírá na Kratochvílovou. Opět těsně, loučení legendy
Vydrží jeden z legendárních rekordů Jarmily Kratochvílové do konce atletické sezony? Dvacetiletá sprinterka Karolína Maňasová se k jejímu času na stovce blíží, což dokázala i na mistrovství republiky ve Zlíně, kde ji výkony 11,21 sekundy v rozběhu a 11,24 ve finále pomohly v žebříčku, který rozhoduje o účast na olympiádě. Na šampionátu se loučil národní rekordman Jan Veleba.
Na první pohled na to nevypadá, ale Karolína Maňasová má sílu bořit historii. V prestižním běhu na 100 metrů už vloni překonala Taťánu Netoličkovou-Kocembovou, blíží se k Jarmile Kratochvílové a taky účasti na olympiádě, což je v nejkratším sprintu výjimečná událost.
„Uvědomuju si to. Proto to dělám, že jo,“ usmívá se Maňasová.
Ve Zlíně při mistrovství republiky zaběhla svůj třetí a čtvrtý nejrychlejší čas kariéry. V rozběhu vypálila 11,21, ve finále zůstala o tři setiny zpět. Líp v kariéře běžela jen na nedávném mistrovství Evropy v Římě, kde časem 11,17 skončila těsně mimo finále.
„Asi jsem doufala, že čas z rozběhu zlepším. Ale z mého pohledu jsem ve finále moc chtěla, rvala jsem to. Možná to udělalo tři setiny. Trochu mě to mrzí. Doufala jsem, že bych mohla jít na osobák,“ hodnotila Maňasová, kterou ve finále poháněl vpřed větříček o síle 0,3 metru za sekundu.
„V Římě mi foukla dvojka do zad, kdyby tady foukla dvojka do zad, tak by to snad mohl být osobák,“ líčila Maňasová. „Já jsem doufala, že ve finále bych mohla osobák dát, i kdyby nefoukalo. Trošku mě to mrzí. Doufala jsem, že bych mohla dát plus minus desetinku dolů.“
To jsou zajímavá slova. Desetina dolů oproti rozběhu? To by značilo čas na úrovni 11,10 sekundy. A národní rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1981 je jenom o setinu lepší.
„Svoje cíle si nechám pro sebe. Uvidíme…“ usmívá se Maňasová při připomínce legendární sprinterky.
I tak ji zlínské časy mohou výrazně pomoct v žebříčku pro účast na olympiádě. Před víkendem, kterým končí nominační období, v něm byla pět míst nad čárou ponoru.
„Říkala jsem si: nesmím se zranit, musím to vyhrát, protože za mistrovství jsou cenné body do olympijského rankingu. Doufám, že to vyjde. Nemůžu říct, že tam jsem, ještě počkám na finální nominaci. Doufám, že to dopadne dobře,“ říká Maňasová.
Když už se vydýchávala v cílovém prostoru, za jejími zády běžel poslední závod kariéry sedmatřicetiletý sprinter Jan Veleba. Šestinásobný mistr republiky na stovce i na halové šedesátce v něm skončil výkonem 10,48 o pět setin druhý za Zdeňkem Stromšíkem.
„Jsem velmi spokojený, protože vše hrálo do karet Stromšovi, který měl letos skvělou sezónu a věřím, že ji chtěl završit tady útokem na národní rekord. Věřím, že za lepších větrných podmínek by se to otřásalo, ale třeba mu to bude přát v nějakém dalším závodě,“ hodnotil Veleba. „Já toužil ho potrápit, nedat mu to zadarmo, v posledních dnech jsem cítil formu. Chtěl jsem běžet season best, bylo na víc, ale další závod nebude a jsem spokojený.“
Veleba je se Stromšíkem a Dominikem Záleským držitelem národního rekordu 10,16 sekundy. Všichni tři ještě s Janem Jirkou v roce 2019 po dlouhých 47 letech překonali národní rekord i ve štafetě na 4x100 metrů. V květnu ještě reprezentoval na mistrovství světa štafet na Bahamách.
„Konec zrál už delší dobu. Měl jsem zdravotní problémy, které mě sužovaly celý podzim, pak celé jaro. Cítil jsem, že už to tam není a všechno jsem dával štafetě a přípravě na Bahamy,“ líčil Veleba. „Tlačil jsem před sebou, že jsem cítil, že to nejde. Hodně mě to trápilo. V ten moment jsem věděl, že to bude určitě poslední sezona, ať dopadne jakkoliv. Převážnou část byla spíš protrápená, ale dnešním dnem jsem to docela zlomil. Předvedl jsem, že na to mám a můžu spokojeně odejít.“
Veleba byl lídrem nejlepší sprinterské generace české historie. V roce 2018 jako první Čech na stovce prolomil hranici 10,20 sekundy.
„Pro mě to byla taková zlatá doba českého stometrového sprintu,“ říká Veleba. „Otázka je, kdy se sejde taková konkurence tří národních rekordmanů. Ale roste tu hezká generace dvoustovkařů, třeba se vyvrbí i stovkař a já bych si moc přál, abych u toho byl jako trenér.“
