Müllerův bomba čas pro Paříž. Jako rekordman: Aspoň trochu Warholm
Vousatý národní rekord vlasatého démona přelomu tisíciletí Jiřího Mužíka se na trati 400 metrů překážek zatřásl. Vít Müller na mistrovství republiky ve Zlíně ve svém životním běhu vydrtil parádní čas 48,41 sekundy, s náskokem v poslední možný den splnil olympijský limit a za Mužíkovým výkonem z MS 1997 v Aténách zůstal jen 14 setinek.
Za poslední překážkou prodloužil krok a ještě zvětšoval působivou díru, v níž vězeli jeho soupeři. Vít Müller doběhl do cíle ve stylu, v jakém vítězí světový rekordman Karsten Warholm. „Na Warholma mám ještě hódně daleko. Ale aspoň trochu jsem se k němu přiblížil,“ smál se sedmadvacetiletý atlet.
Olympijský limit, k němuž jste se letos zatím marně snažil přiblížit, jste zlomil rovnou o tři desetiny. Překvapil vás takový čas?
„Jo, překvapilo. Vůbec jsem nevěřil. Něco neuvěřitelného… Udělal jsem všechno, co umím nejlíp a věřil na 49,0. Ale tohle je bomba. Jak jsem to zkoušel už včera (v rozběhu 49,16 – pozn. red.), tak jsem si chtěl běžet pro vítězství a sto bodů do rankingu a hotovson… Ale když jsem viděl, že fouká dobře vítr a všechno, tak jsem si pohlídal rytmus. Ale sám jsem nevěřil, že to může dopadnout.“
Co jste prožíval v cílové rovince, kde jste krásně protáhnul krok?
„I atmosféra a diváci mě hnali obrovsky dopředu. Já jsem jen chtěl zlepšit tu poslední mezeru, kde uběhnu patnáct kroků a už je to pro mě takové drobení. Tak jsem trochu zfrekvenčnil a vyšlo mi to líp než včera.“
Na začátku sezony se vám moc nedařilo, kde se to zlomilo?
„Na mistrovství Evropy v Římě, díky Bohu. Bylo to tím, že mi hlava nestíhala rytmus, nezvládal jsem kroky v mezeře a bál jsem se překážek. Zlomilo se to i díky té čtvrtce v mixové štafětě.“
Byl pro vás boj o olympiádu stresovým faktorem?
„Jo, určitě, byl. Všichni ostatní mají národní šampionáty, Evropani jsou kolem mě na 49,0. Takže to nebylo tak stresující kolem rankingu, ale spíš, co se týče limitů. Na ranking tam pojedou maximálně dva tři závodníci.“
Je vaší další metou útok na 27 let starý rekord Jiřího Mužíka?
„Bylo by super to ještě stlačit. Neříkám úplně český rekord, ale samotného mě to překvapilo, v průměru běhám 49,2-49,4 a teď běžím o vteřinu rychleji. Bomba!“
V čem to je, že jste se takhle zlepšil?
„Paradoxně čím jsem unavenější, tím víc je mi závod jedno a řeším spíš rytmus, než rychlost. A asi i o tom stresovém faktoru to je.“
